Encyklopedie výživy

Vejce II

Autor hesla: Mgr. Jana Divoká

Vejce jsou oblíbenou a dá se říci, že i nedílnou součástí našeho jídelníčku. Historie jejich konzumace spadá do doby pravěku, tj. doby lovců, sběračů i prvních zemědělců.

Jako „vejce“ označujeme pouze vejce slepičí. Ostatní druhy vajec musí být, dle platné legislativy, označeny názvem ptáka, z nějž pocházejí. Setkáme se tak např. s vejci křepelčími, krůtími, kachními, husími, pštrosími aj. Jednotlivé druhy vajec se liší velikostí i chutí.

Vejce obsahují kromě kvalitních bílkovin i řadu nutričně významných látek. Jedná se zejména o tuk s obsahem příznivých nenasycených mastných kyselin, vitamíny (A, D, E, skupiny B) a některé minerální látky (např. dobře využitelné železo).

Často je vedena diskuze o množství cholesterolu ve vaječném žloutku. Dříve byla odborníky doporučovaná maximálně dvě vejce na dospělého člověka za den. Ukazuje se však, že konzumace vajec nemá na výši cholesterolu v krvi až takový vliv. K jeho zvyšování vede spíše nadměrná konzumace jiných produktů živočišného původu, např. živočišných tuků, masa, uzenin.

Na náš trh se dostávají pouze vejce označená jako čerstvá – tj. vejce jakostní třídy A. Vejce jakostní třídy B jsou určena k průmyslovému zpracování.
V domácím prostředí je vejce dobré skladovat při teplotě 5-7 ºC. Z hlediska eliminace nákazy salmonelózou je více než vhodné vejce dobře tepelně upravit, to znamená, že bílek ani žloutek by v pokrmu neměly být tekuté.

Užitá literatura:
Málková, I.; Dostálová, J. Nakupujeme s rozumem, hubneme s chutí. Smart Press s.r.o.: Praha, 2012

ABCDEFGHChIJKLMNOPQRSTUVZ