Encyklopedie výživy

Kyselina listová

Chemický název je kyselina pteroylglutamová. Dřívější názvy jsou: vitamin Bc nebo vitamin B9 a folacin.

Jejím nejbohatším zdrojem jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole, obilný klíček a kvasnice. Další zdroje jsou vaječný žloutek, řepa, pomerančový džus, ořechy a celozrnný chléb. Chudé jsou maso, ryby a ovoce.

Většina forem folátů je nestabilní. Při vaření dochází k vyluhování do varné vody a tím se ztrácí až 35 %. Dochází také ke ztrátám při zahřívání , takže celkové ztráty mohou dosáhnout až 50 %. Krystalická forma kyseliny listové je stabilní vůči teplu a kyslíku. Je stálá při pH kolem 7 a nestálá v kyselých a alkalických roztocích. Rozkládá se působením redukujících činidel a také vlivem slunečního záření.

Kyselina listová se vstřebává v horní části tenkého střeva. Významným zásobníkem kyseliny listové jsou především játra, která obsahují více než polovinu celkových zásob. V organismu je kyselina listová metabolizována třemi způsoby a její metabolity jsou vylučovány močí a žlučovými cestami. V organismu se kyselina listová uchovává 2 – 4 měsíce.

Funkce kyseliny listové v organismu jsou spojovány s celou řadou metabolických reakcí aminokyselin (které v různých kombinacích tvoří bílkovinu) a dále nukleotidů (obsažených v jádru tělesných buněk).

Kyselina listová je nezbytnou látkou, která umožňuje tvorbu DNA a RNA, významné složky při dělení buněk a přenosu genetických informací.. Dále poskytuje methylovou skupinu při syntéze aminokyseliny methioninu z homocysteinu. Homocystein je aminokyselina, která vzniká při trávení bílkovin a její větší množství se v organismu zadržuje v případě nedostatečného množství kyseliny listové. Vyšší hodnoty homocysteinu v krvi zvyšují riziko cévního onemocnění a s tím souvisejících zdravotních problémů.

Metabolismus kyseliny listové se doplňuje s metabolismem vitaminu B12, jehož nedostatek vede k rozvoji specifické chudokrevnosti. Kyselina listová má význam především při tvorbě a vyzrávání červených, ale i bílých krvinek v kostní dřeni. Při nedostatku kyseliny listové a vitaminu B12 se rozvíjí tzv. perniciózní (zhoubná, škodlivá) anemie, která bývá dále spojována s postižením trávicího traktu a nervového systému. Lidé takto postižení uvádí celkovou tělesnou slabost, mají sklon k depresím, jsou zvýšeně dráždiví, objevují se průjmy, mají nechutenství a váhový úbytek.

Vysoký příjem kyseliny listové se neprojevuje výraznější toxicitou. Nicméně se ze studií na zvířatech ukazuje, že vysoký příjem kyseliny listové může snižovat využitelnost zinku a zvyšovat tak například v těhotenství nebezpečí poškození plodu z nedostatku zinku.

Denní doporučená dávka kyseliny listové pro dospělou populaci je 400 μg/den. Vyšší dávky potřebují ženy těhotné, zejména v 1. trimestru těhotenství a při plánovaném těhotenství 3 měsíce před početím. Kyselina listová pomáhá udržovat správné dělení buněk plodu, její nedostatek v těhotenství vede k vývoji vrozených vad páteře rozených dětí. Nedostatek kyseliny listové se kromě těhotenství může objevit při infekci, při nádorovém onemocnění, při coeliakii, alkoholismu a u seniorů, kteří se stravují jednostranně, z hlediska výživy ne zcela optimálně. Mezi obecné příznaky nedostatku kyseliny listové patří únavnost, popudlivost a ztráta chuti k jídlu.

Na základě směrnice 2002 / 46 o doplňcích stravy vydala v červnu r. 2006 komise EU zprávu, která se zabývá bezpečností příjmu vitaminů a minerálních látek, ze které vyplynulo, že je jen malé riziko při nadměrné konzumaci kyseliny listové.

Kyselina listová byla objevena jako poslední z řady látek, patřících do skupiny vitaminů, a to v roce 1941 a technologický postup její výroby se podařilo vypracovat už za 5 let.

Bl.

ABCDEFGHChIJKLMNOPQRSTUVZ