vznikají jako následek konzumace potraviny (pokrmu, nápoje), která byla vehikulem – prostředníkem přenosu agens- původce onemocnění.  Původcem onemocnění  může být patogenní mikroorganismus nebo toxin vznikající při růstu mikroorganismu v potravině, toxická látka, která se v potravině vyskytuje přirozeně  nebo se do původně nezávadné potraviny dostala druhotně. Podle způsobu jakým se agens dostalo do potraviny se …

viz otravy z potravin

Potravinovou  alergií je přecitlivělost, nežádoucí reakce na podání potraviny. Je podmíněna geneticky, četnost  výskytu potravinové alergie je u dospělé populace 1,5% a u dětí až 8%. Alergií na proteiny kravského mléka trpí 3% dětí do 3 let věku. Alergeny v potravinách jsou přirozeně se vyskytující látky především bílkovinné povahy, které způsobují u přecitlivělých jedinců nepřiměřenou …

Alergen je látka vyvolávající alergii, tj. stav přecitlivělosti organizmu na určitou látku (alergen) projevující se např. otokem, zúžením průdušek, poruchami činnosti cév, zvýšenou tvorbou hlenu, ničením buněk aj. Potravinové alergeny obsahují  sójové boby, ořechy, mléko, obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves), vejce, celer, hořčice, sezamová semena, měkkýši, korýši, ryby a výrobky z těchto potravin …

látka ze skupiny sacharidů (polysacharid z disacharidů agarózy a agaropektinu), který se získává z mořských řas. Je rostlinnou obdobou želatiny se stejným využitím. Je dobrým zdojem kyseliny listové (580 mcg/100g = 145 % DDD),  hořčíku (770 mg = 145 % DDD) a manganu (4,3 mg = 215 % DDD). Energetická hodnota je 1281 kJ/100 g …

látky ze skupiny mykotoxinů, kterou produkují plísně rodu Aspergillus flavus. Plíseň může růst na celé řadě rostlinných produktů (obiloviny, ořechy, koření apod.) při jejich nesprávném skladování (vyšší teplota a vlhkost). V domácích podmínkách je nejčastějším zdrojem (vzhledem k nejvyšší spotřebě) špatně skladované pečivo. Pečivo se může kontaminovat dotykem lidské ruky, k růstu plísně Aspergillus pak …