Dehydratace jako skrytý akcelerátor stárnutí – 1. díl seriálu

1. část seriálu Současný pohled na pitný režim

MUDr. Václava Kunová

V populárních mediích se často setkáváme s extrémními názory na pitný režim. Od jednoho postoje, kdy je pitný režim označován za pouhý nástroj marketingu a hrozbu pro naše zdraví až po směry naopak propagující pití velkého množství vody jako nástroje detoxikace. Ty vycházejí často z komunity fitness influencerů nebo z různých alternativních výživových směrů.

V sérii článků věnovaných pitnému režimu se postupně podíváme na všechny aspekty přiměřené hydrataci, probereme teoretické a praktické znalosti, které by měl mít každý člověk k dispozici nejen pro sebe, ale také pro své blízké nebo klienty či pacienty.

V první části se podíváme na zajímavou souvislost dehydratace, která může být skrytým akcelerátorem stárnutí. Zatímco většina studií zkoumala vliv hydratace na fyzickou a mentální výkonnost, imunitu nebo únavu, vypadá to, že v sázce je mnohem víc.
Ve studii uveřejněné v časopisu Lancet, která sledovala 11 000 dospělých po dobu 30 let (tedy od středního věku do 70 – 90 let), bylo zjištěno, že pokud člověk není správně hydratován, jeho riziko vzniku chronických onemocnění je zvýšené a jeho střední délka dožití se zkracuje.
Ve studii byly sledovány sérové hladiny sodíku jako ukazatele hydratace. Ukázalo se to jako přesnější než sledování příjmu tekutin. Jakmile sérové hladiny sodíku vzrostly nad 142 mmol/l, znamenalo to většinou, že je příjem tekutin snížený.
Ze studie byly vyloučeni účastníci s obezitou (BMI nad 35) a s již existujícími skutečnostmi, které by mohly hladiny sodíku ovlivnit (například některé druhy medikace). Po adjustaci na věk, pohlaví, kouření a krevní tlak byly zkoumány biologické markery stárnutí. Mezi ně patřily třeba hladiny cholesterolu, krevního cukru, plicní funkce a markery zánětu.

Výsledkem této rozsáhlé studie je fakt, že pokud člověk není dobře hydratován, procesy stárnutí jeho organismu se nenápadně zrychlují. Špatná hydratace byla v této studii spojena s 15 % rizikem biologicky vyššího věku a o 21 % vyšším rizikem předčasného úmrtí. Důvodem je snadnější rozvoj systémových poškození zejména imunitního, kardiopulmonálního, diabetu a také některých forem demence.

Výsledek studie se samozřejmě nedá interpretovat tak, že kvalitní pitný režim automaticky prodlouží věk, ale spíše tak, že by si zasluhoval více pozornosti. Zjistěný vztah mezi chronickou dehydratací a zmíněnými preventabilními onemocněními je totiž silný.

https://www.thelancet.com/journals/ebiom/article/PIIS2352-3964(22)00586-2/fulltext

 

V další části této série si přečtete:
Kolik tekutin by měly pít jednotlivé skupiny obyvatel a co všechno lze do pitného režimu započítat?

Ve 3. části si přečtete:
Jak poznat dehydrataci a naopak nadměrné zavodnění a jak jim zabránit?