Odpovědi na dotazy z konference o školním stravování – Pardubice 2003 (3. část)

2004/1

Ing. Ludmila Veříšová, CSc., Zita Dlouhá, Praha

DOTAZ: Jak je to s přiznáváním a odebíráním osobních příplatků zaměstnanců školních jídelen?

ODPOVĚĎ: Podle nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o pla­tových poměrech zaměstnanců v rozpočtových a dal­ších organizací v platném znění, a to §7 odst. l: zaměst­nanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních vý­sledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel posky­tovat osobní příplatek až do výše 50% platového tari­fu nejvyššího platového stupně platové třídy, v níž je zaměstnanec zařazen. Podle odst. 3 tohoto paragrafu pak: o zvýšení nebo snížení osobního příplatku rozho­duje zaměstnavatel v závislosti na plnění podmínek sta­novených v odst. 1.

Pokud zaměstnanec neplní své povinnosti nadstan-dartním způsobem, nebo se dopustí vážných pochy­bení v práci, může mu zaměstnavatel osobní přípla­tek buď krátit nebo zcela odebrat, a to na dobu urči­tou nebo neurčitou. Každopádně mu tento svůj krok musí oznámit a zdůvodnit písemně, a to podle § 20 a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně v rozpočtových a dalších organizacích v platném znění.

Uvedená ustanovení budou platná i po l. l .2004, kdy začne platit nové nařízení vlády č.330/2003 Sb., o pla­tových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

DOTAZ: Kdo přiznává vedoucí školní jídelny, která je součástí školy, příplatek za vedení a v jaké výši?

ODPOVĚĎ: Podle nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o pla­tových poměrech zaměstnanců v rozpočtových a dal­ších organizací v platném znění, a to § 7 přísluší ve­doucímu zaměstnanci zaměstnavatele podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení stanovení v příloze 3 tohoto nařízení vlády. Příplatek za vedení stanovuje zaměstnavatel (škola), tedy její statutární zástupce – ředitel. Ten pak podle náročnosti řídící práce stanoví konkrétní výši příplatku za vede­ní. Pro vedoucí zařízení školního stravování jako ve­doucího zaměstnance, který řídí práci podřízených za­městnanců, uvádí příloha 3 výši příplatku za vedení v rozpětí 500 až 3000Kč.

Od 1.1.2004, kdy bude platit nové nařízení vlády č.330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, zůstává vše v platnosti jako dosud, číslo přílohy, kde lze najít příplatky za vedení v resortu školství je 6.

 

DOTAZ: Může zřizovatel – obec kontrolovat příspěv­kové organizaci čerpání finančních prostředků na pla­ty atd. poskytovaných prostřednictví krajského úřa­du ze státního rozpočtu?

ODPOVĚĎ: Toky finančních prostředků ve školství jsou dány zákonem č. 564/1990 Sb., o státní správě ve škol­ství v platném znění. V § 8 odst. 3 je stanoveno, že krajský úřad rozepisuje a prostřednictvím obcí přidě­luje předškolním zařízením, školským zařízením a školám zřizovaným a spravovaným obcemi finanční prostředky na platy atd. (podle odst.2) a kontroluje jejich využití.

O kontrole těchto prostředků zákon nehovoří ani v § 4 týkajícím se kompetencí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, ani v § 14 a 15, které se tý­kají kompetencí obcí.

Kontrolu těchto prostředků provádí dále podle toho­to zákona i Česká školní inspekce, a to podle §18 odst. 4.

 

DOTAZ: Může ředitel ZS volně disponovat s finančními prostředky určenými pro provoz školní jídelny a po­užít je na provoz školy ? Je ředitel školy povinen sdělit vedoucí jídelny výši finančních prostředků určených na provoz ŠJ?

ODPOVĚĎ: Ředitel školy jako její statutární zástupce plně odpovídá za všechny součásti školy i za rozpo­čet vcelku. Je na něm, jak bude hospodařit s přidělenými prostředky jak od státu tak od svého zři­zovatele. V zásadě není povinen vedoucí jídelny sdě­lit, jaký podíl v rozpočtu školy tvořily přidělené fi­nanční prostředky pro školní jídelnu. V současné době je však možné, aby krajský úřad upravil svojí meto­dikou tuto situaci tak, že ředitelům škol doporučí, aby finanční prostředky určené pro jídelnu použil jenom pro ni. Nicméně je pouze na řediteli, zda tento postup na své škole uplatní.

 

DOTAZ: Zahrnují se odpisy majetku do nákladů škol­ní jídelny, ze kterých se pak vypočítávají věcné ná­klady na obědy pro strávníky?

ODPOVĚĎ: V každém případě odpisy účetně do nákla­dů příspěvkové organizace patří. Způsob odepisová­ní a případný dopad do nákladů najeden oběd by měl být předmětem metodiky každého zřizovatele. U no­vých či rekonstruovaných jídelen by zúčtování veš­kerých odpisů do věcných nákladů na obědy pro za­městnance škol a žáky ze škol jiného zřizovatele tyto náklady zvýšilo natolik, že by znemožnilo jejich stra­vování. Jejich školy by na úhradu tak vysokých ná­kladů neměly finanční prostředky. V těchto případech je nutná dohoda se zřizovatelem.

DOTAZ: Může starosta obce zasahovat ředitelce MS s právní subjektivitou do personálního obsazení školní jídelny? Nepřekračuje tak své kompetence?

ODPOVĚĎ: Za personální obsazení školní jídelny i celé školy odpovídá samozřejmě ředitel příspěvkové organizace, který musí zajistit plnění všech úkolů or­ganizace. Nicméně i zřizovatel školy má zákonem č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě v platném znění možnost uplatňovat své zájmy vůči předškol­ním zařízením, školám a školským zařízením, které zřizuje.

V § 15 odst. l se říká, že obec uplatňuje své zájmy, zájmy rodičů nebo jiných zákonných zástupců dětí a žáků a pedagogických pracovníků na rozvoji výcho­vy a vzdělávání vůči předškolním zařízením, školám a školským zařízením v obci. Podle téhož paragrafu odst.2 písmeno c) pak obec projednává s ředitelem předškolního zařízení, školy a školského zařízení, které zřídila – personální a so­ciální podmínky pracovníků.

Obec tedy může s ředitelkou MS personální otázky projednávat, ale konečnou odpovědnost za personál­ní obsazení ponese ředitelka školy.

 

DOTAZ: Je správné, když zaměstnancům v době jejich nepřítomnosti na pracovišti (nemoc, dovolená) účtu­je jídelna plnou cenu obědů včetně režií?

ODPOVĚĎ: Pro příspěvkové organizace zřizované územně správními celky platí stále nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování, ze kterého lze vycházet. Podle § 3 odst. 2 může organizace v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečovat závodní stravo­vání ve stravovacích zařízeních, v nichž poskytuje stravování svým pracovníkům též svým pracovníkům v době jejich omluvené nepřítomnosti v práci. Co je to omluvená nepřítomnost v práci, je uvedeno v § 127 Zákoníku práce. Tam je uvedena např. nemoc, ošet­řování člena rodiny, mateřská dovolená. Není tam uve­dena dovolená na zotavenou. Je tedy možné, aby za­městnavatel – škola v kolektivní smlouvě umožnila zvýhodněné stravování ve své školní jídelně i zaměst­nancům v době omluvené nepřítomnosti v práci. Bylo by dobré tam přesně specifikovat v jakých případech. Pokud taková kolektivní smlouva platí, pak mají za­městnanci platit za stravování stejnou částku jako ti, kteří jsou v práci. Pokud toto kolektivní smlouva ne­umožňuje, pak je správné, aby zaměstnanci, kteří ne­pracují, hradili za stravování v školní jídelně plnou cenu oběda.

Pro informaci: zákon č.218/2000 Sb., rozpočtová pra­vidla platný pro organizační složky státu a jimi zři­zované příspěvkové organizace pro tyto organizace neumožňuje zvýhodněné stravování zaměstnanců v době jejich omluvené nepřítomnosti v práci vůbec.

 

DOTAZ: Má právo zřizovatel školní jídelny určovat ve­doucí Š J, co pořídí za vydělané peníze, nebo za peníze ušetřené z provozu?

ODPOVĚĎ: O doplňkové činnosti rozhoduje podle zá­kona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla i zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územ­ních rozpočtů pouze zřizovatel příspěvkové organi­zace. Podle těchto zákonů je zřizovatel povinen předmět a rozsah doplňkové činnosti uvést do zřizovací listiny.

Prostředky získané doplňkovou činností jsou určeny na dokrytí potřeb hlavní činnosti. Pro příspěvkové organizace územních celků zákon č. 250/2000 Sb. stanoví, že zisk ze své doplňkové činnosti mohou po­užít pouze ve prospěch hlavní činnosti, ale zřizova­teli organizace však § 28 odst. 3 umožňuje povolit i jiné použití. Zisk z doplňkové činnosti po zdanění je jako zlepšený hospodářský výsledek podle § 30 převeden do rezervního fondu a podle § 32 do fon­du odměn (do výše max. 20 % zlepšeného hospodář­ského výsledku).

Příděly do fondů provádí vedoucí organizace na zá­kladě schválení zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem. Zřizovatel tedy může rozhodnout, jak bude využit zlepšený hospodářský výsledek např. na dokrytí potřeb hlavní činnosti – dovybavení školy nebo školní jídelny.

 

DOTAZ: Jak je to s hrazením jízdného pracovníkům vy­konávajícím civilní službu?

ODPOVĚĎ: Nařízení vlády č.588/2002 Sb, kterým se mění nařízení vlády č.372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby ve znění nařízení vlády č.85/1993 Sb., změnilo dřívější ustanovení o úhradě cestovních nákladů tak, že nyní se hradí i MHD.

Paragraf 5 odst. 2 nařízení vlády č.372/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nyní zní: Pokud organiza­ce nezajistí ubytování v místě výkonu civilní služby, hradí občanovi vykonávajícímu civilní službu nákla­dy spojené s přepravou z místa ubytování do místa výkonu civilní služby a zpět hromadnými dopravní­mi prostředky.

 

DOTAZ: Kdo dostává režijní náklady na stravování žáků – obec, ve které je školní jídelna, nebo obec, ze které žák pochází?

ODPOVĚĎ: Podle § 14 odst.2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství v platném znění platí že: Jestliže žák plní povinnou školní do­cházku ve škole zřízené jinou obcí, je povinna uhra­dit obec, v které má žák trvalý pobyt, obci, která školu zřídila, její neinvestiční výdaje (do kterých patří i re­žijní – provozní náklady na stravování žáků). Nově však platí, že: náklady podle předchozí věty obec nemusí hradit, pokud má zřízenu školu, ve které má žák zajištěny podmínky pro plnění povinné školní do­cházky.

Znamená to, že pokud škola a školní jídelna přijmou žáka z obce, která má svoji vlastní základní školu, pak musejí počítat s tím, že na něj nedostanou žádnou úhradu režijních nákladů od jeho domovské obce.