Ověřováním nezávadnosti pitné vody pomocí rozborů se začalo ve druhé polovině 19. století. Do legislativy byly rozbory zakotveny o 100 let později a byly vydány v roce 1958 jako ČSN 56 7900. Po té následovala řada reforem.
Voda je dobré rozpouštědlo, a proto koloběh vody na zemi je otevřený systém bez hranic. Dnes se uvádí do oběhu asi 120.000 chemických látek a rutinně se v pitné vodě sleduje asi 60 látek.
Současná „pravidla hry“ určuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Dodávaná voda musí mít požadovanou kvalitu a je definována podle 6 mikrobiologických, 3 biologických (mikroskopických) a 52 fyzikálně – chemických ukazatelů. Kontrolní laboratoře musí mít platnou akreditaci.
Současná legislativa povýšila odbornou úvahu na zákon. Posláním rozborů je tedy ověření dodržování zákona a ne jen ověření zdravotní nezávadnosti.
Podle:
F. Kožíšek
Chemické Listy 2011, 105, 237 – 244