Informace o výživě v online prostředí u adolescentů

Bc. Eliška Húdková
Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

V současné době se online prostředí stalo primárním zdrojem informací, včetně oblasti výživy a zdraví. Internet, sociální sítě a různé digitální platformy nabízejí široké spektrum doporučení a tipů, které však nejsou vždy ověřené či odborně podložené. Tato situace je obzvláště kritická u adolescentů (osoby ve věku 10 až 19 let dle WHO), pro které jsou sociální sítě hlavním informačním kanálem. V ČR je každý všední den používá až 73 % dospívajících navštěvujících 6. až 9. třídy a 63 % osob starších 16 let.

Snadná dostupnost informací a rapidní nárůst tvůrců obsahu bohužel přináší i riziko šíření nepřesných, zaujatých či nepravdivých informací o výživě, často osobami bez příslušné odbornosti. Tyto misinformace (nepřesné či neúplné informace vzniklé z nedbalosti či nevědomosti) a dezinformace (nepravdivé informace šířené záměrně) mohou negativně ovlivnit stravovací návyky adolescentů. V krajních případech mohou přispět jako jeden z mnoha faktorů k formování nerealistických ideálů krásy, poruchám příjmu potravy či obezitě. Z tohoto důvodu je pro zdraví populace zásadní, aby se těžiště vzdělávání posunulo od pasivního memorování informací k rozvoji dovedností potřebných pro kritickou orientaci v online prostoru.

Gramotnost jako prevence misinformací o výživě

Klíčovou dovedností pro orientaci v online obsahu je gramotnost. Na jedné straně stojí zdravotní gramotnost, která zahrnuje mimo jiné schopnosti získat, porozumět, posoudit a využít zdravotní informace (kam lze zahrnout i výživu). Omezená zdravotní gramotnost byla v ČR v roce 2020 zaznamenána u 47 % obyvatel starších 18 let. Zdravotní gramotností dětí ve věku 15 let se zabývala studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která zjistila, že z 10 zkoumaných zemí v Evropě byla nízká zdravotní gramotnost nejčastější právě u dospívajících v ČR.

Pod zdravotní gramotnost spadá gramotnost nutriční, která představuje schopnosti získávat, zpracovávat a chápat informace o výživě, a také dovednosti potřebné k učinění vhodných výživových rozhodnutí. Lze ji rozlišit na 3 typy: funkční (obnáší např. dovednost správně vyhodnotit informace uvedené na obalu potravin), interaktivní (aktivní snaha vyhledávat a využívat informace o výživě s cílem zlepšit svůj nutriční stav) a kritická nutriční gramotnost (dovednost hodnocení spolehlivosti a kvality výživových informací).

Dále pod zdravotní gramotnost spadá také gramotnost potravinová, kterou lze popsat jako schopnost využívat informace při výběru potravin a kriticky zvažovat jejich dopad na vlastní zdraví i společnost. Mimo jiné zahrnuje praktické dovednosti při přípravě pokrmů a nakupování či schopnost hodnotit kvalitu informací o výživě a potravinách. Někdy bývá zaměňována za gramotnost nutriční, a proto je potřebné zmínit, že představují odlišné, ale vzájemně se doplňující koncepty. Důvodem zaměňování je pravděpodobně velké množství různých definic potravinové gramotnosti. Existují však doporučení používat právě termín potravinová gramotnost místo nutriční, protože lépe vystihuje širší spektrum dovedností nutných pro správné a zodpovědné výživové chování. Úroveň potravinové ani nutriční gramotnosti v ČR není přesně známa, jelikož aktuálně neexistuje nástroj k jejich měření přizpůsobený českému prostředí. Vytvoření vlastního specifického nástroje se však aktuálně věnuje tým z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Problém je umocněn tím, že děti z domácností s nižší socioekonomickou úrovní mívají zpravidla horší zdravotní znalosti, a rodiče s nižším vzděláním jim často nemohou předat relevantní poznatky o zdraví. Proto hraje v rozvíjení zdravotní, nutriční i potravinové gramotnosti důležitou roli školství, ale také nutriční terapeut, který může působit v klinické praxi, na sociálních sítích či v rámci školní edukace apod. Zde může pomoci adolescentům mimo jiné v rozvoji kritického myšlení a schopností hodnotit a vyhledávat informace o výživě.

Na druhé straně je gramotnost informační, která je mimo jiné souborem dovedností pro kritické myšlení a hodnocení zdrojů i v online prostředí. Stejně jako již zmíněné typy gramotností, i tato hraje důležitou roli v prevenci šíření a důvěry v misinformace o výživě, a to i vzhledem k faktu, že v roce 2024 hledalo v ČR přibližně 64 % osob nad 16 let informace o zdraví na internetu. Zároveň z dat z roku 2023 vyplývá, že se v ČR setkalo více než 60 % osob nad 16 let s nepravdivými či pochybnými informacemi na internetových zpravodajských stránkách a sociálních sítích, avšak pouze necelá čtvrtina z nich zkontrolovala pravdivost těchto informací.

Sociální sítě: labyrint výživových mýtů

Nejčastěji používanými platformami u českých adolescentů jsou TikTok, Instagram a YouTube. Právě zde se kvalita informací o výživě často ukazuje jako nedostatečná, avšak pouze v zahraničních studiích, jelikož zatím nejsou dostupná česká data. Při zkoumání obsahu na Instagramu v Austrálii bylo zjištěno, že bezmála polovina příspěvků obsahovala nepřesné informace o výživě. Také v dalších studiích byla kvalita příspěvků o stravování na Instagramu často hodnocena jako velmi nízká, obdobné výsledky zaznamenaly i studie hodnotící tyto informace na sociální síti YouTube a TikTok. V tomto kontextu je zdůrazňováno, že platforma TikTok upřednostňuje lajky, komentáře a sdílení před přesností a vystavuje adolescenty misinformacím o výživě. Příspěvky s nutriční tematikou podložené důkazy jsou tedy zásadní pro ochranu zdraví adolescentů, a proto by měl budoucí výzkum prozkoumat intervence ke snížení dopadu misinformací na jejich výživové chování. Náhodné vyhledávání příspěvků na těchto platformách totiž nemůže uživatelům poskytnout hodnotné a vědecky podložené informace.

Pro získání potenciálně kvalitnějších informací o výživě na sociálních sítích je vhodnější na těchto platformách vyhledávat profily vystudovaných odborníků a organizací. Ani ty však nelze považovat za oficiální zdroje, jelikož na sociálních sítích nepodléhají kontrole o pravdivosti tvrzení v takové míře jako vědecké publikace či oficiální stránky organizací (WHO, EUFIC, EFSA, FAO, SZÚ, MZČR, Společnost pro výživu apod.). Mezi moderní online zdroje informací je dnes navíc nutné zařadit i umělou inteligenci(a její jazykové modely), která také nepatří mezi oficiální zdroje, avšak její popularita strmě narůstá.

I přesto, že se metodika studií zabývajících se kvalitou informací o výživě na sociálních sítích podstatně liší, lze říci, že často postrádají vědecký základ, transparentnost a odbornost. Výsledky rovněž poukazují na důležitost aktivní přítomnosti nutričních terapeutů v online prostředí a rozvoje různých typů gramotností u adolescentů, ale i široké veřejnosti.

Nástroje a pomůcky pro analýzu online informací o výživě a zdraví

Jak již bylo naznačeno, problémem při hodnocení kvality online informací o výživě je mimo jiné i rozdílnost metodiky studií, související s nedostatkem (či nedostatečným rozšířením) oficiálních a ověřených nástrojů k tomu určených. Aktuálně jediným nástrojem se standardizovaným měřítkem pro hodnocení kvality zdravotních informací specificky na sociálních sítích je zahraniční nástroj Principles for Health-Related Information on Social Media (PRHISM). Kromě něj lze využít také Online Quality Assessment Tool (OQAT), DISCERN, Health Information Website Evaluation Tool (HIWET) a další, problémem však zůstává jejich nedostatečné rozšíření, nejednotnost a nespecifičnost pro sociální sítě oproti PRHISM.

Obdobná situace platí i u pomůcek či nástrojů k hodnocení online informací o výživě pro adolescenty (ale i širokou laickou veřejnost), pro které je nutné zjednodušit přístup k ověřování informací. Ani zde neexistuje žádné oficiální české doporučení, které by napomohlo k hodnocení informací o výživě nebo budování kritického myšlení a zároveň zdravotní, nutriční či potravinové gramotnosti.

Jednou z aktuálně dostupných možností prorychlé posouzení informací veřejností mohou být různé zahraniční metody či testy a jejich akronymy k hodnocení informací a zdrojů. Tyto přístupy mají obecný charakter, jsou snadno zapamatovatelné, ale nemusí být recenzované (z čehož mohou plynout jistá omezení v jejich použití). Jedná se např. o 5W metodu, která si klade 5 základních otázek k posouzení informací a vychází z anglického who (kdo), where (kde), what (co), when (kdy), why (proč). Vybízí tak k zamyšlení se nad odpověďmi na otázky: kdo tuto informaci sděluje, co konkrétně říká či proč apod. Mezi další testy a jejich akronymy patří např. CRAAP test, SMELL test, SIFT metoda či ABC website evaluation metoda. Druhou možností jsou obecná zahraniční doporučení k hodnocení kvality a pravdivosti informací o výživě. Jedním z nejstarších principů je „Ten Red Flags Of Junk Science“ od FANSA, který představuje 10 náznaků pseudovědy. Mezi modernější patří např. 8 doporučení od EUFIC z roku 2023 zabývající se tím, jak poznat falešné informace o výživě online.

Závěr

Využívání vhodných zdrojů informací o výživě spolu s jejich správnou interpretací a ověřováním je zásadní pro výživové chování a zdraví adolescentů, a to zejména v době, kdy jsou informace snadno dostupné v online prostředí. V tomto kontextu je u dospívajících schopnost informace správně vyhodnotit důležitější než jejich pasivní memorování. Je proto nezbytné zaměřit se nejen na zvyšování samotných znalostí o výživě, ale i na rozvoj kompetencí umožňujících s informacemi aktivně pracovat, vyhledávat je a ověřovat jejich spolehlivost.

K tomuto cíli by mohlo přispět vytvoření či překlad doporučení nebo praktických pomůcek pro práci s online informacemi o výživě a zdraví, a to pro českou populaci, případně přímo pro adolescenty. Zdravotní a informační gramotnost dospívajících je ovlivněna také socioekonomickým prostředím, proto je důležitá edukace rodičů, ale i žáků ve školách, ideálně prostřednictvím výuky propojující výživu s rozvojem kritického myšlení.

Jako edukační platformu lze využít rovněž samotné sociální sítě, které tak nemusí být vnímány pouze jako riziko, ale i jako příležitost pro nutriční terapeuty k šíření odborně podložených informací. Zatímco konkrétní znalosti o výživě se mohou s časem měnit či zastarat, schopnost pracovat s informacemi a orientovat se ve spolehlivých zdrojích zůstává jedním z nejdůležitějších předpokladů pro dlouhodobě udržitelné výživové chování.

Použitá literatura u autorky