Dopady dětské konzumace energetických nápojů na kardiovaskulární systém a metabolické zdraví

1/2026

Barbora Gajárková, Mgr. Zlata Kapounová, Ph.D., MVDr. Halina Matějová
Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Úvod

Samotná definice pojmu „energetický nápoj“ (EN) je problematická, neboť se jedná o produkty s rozmanitým složením a koncentrací jednotlivých složek. Obecně lze energetický nápoj definovat jako nealkoholický nápoj slazený cukrem, sirupy nebo sladidly s vysokým obsahem kofeinu a dalších stimulačních látek nebo rostlinných extraktů. Samotný název „energetický“ je zavádějící, neboť ne všechny tímto způsobem označené produkty poskytují energii. Vhodnějším označením pro danou skupinu produktů by bylo „energetizující“ či „stimulující“ nápoj.

Současná znalost situace v České republice se opírá o data z rozsáhlé mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) zkoumající faktory životního stylu školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Data z roku 2022 ukázala, že míra konzumace EN dětmi roste. Více než 1 energetický nápoj týdně konzumuje 19 % českých školáků, denně pak celá 4 % dotazovaných. Konzumenti EN jsou převážně chlapci starší věkové skupiny z nižších socioekonomických vrstev se sklony k dalšímu rizikovému chování (např. ke konzumaci alkoholu, agresivnímu chování, užívání dalších návykových látek). Míra konzumace sportovních nápojů a preworkout (specifický typ doplňku stravy, který se obvykle užívá před cvičením) českými dětmi není známa.

Za nárůstem konzumace EN stojí silný marketing cílící na různé skupiny obyvatel včetně dětí. Zejména mladší děti nerozumí principu reklamy, a proto mohou být snáze ovlivnitelné. Reklamě jsou děti vystaveny například na sociálních sítích, přičemž byla prokázána souvislost mezi konzumací EN a časem, který děti na sociálních sítích tráví. Před zavedením regulace v Polsku vyzkoušelo energetický nápoj 46 % adolescentů ve věku 10–14 let. Z této skupiny užívalo 43 % dětí jeden nebo více EN měsíčně, 22 % pak jeden nebo více nápojů týdně. Nejčastěji uváděnými důvody konzumace EN byla chuť (53 %), podpoření bdělosti (18 %) a zlepšení koncentrace při studiu (13 %). Téměř 46 % konzumentů konzumovalo EN v okruhu přátel nebo na party.

Kofein patří k celosvětově nejužívanějším stimulantům a je hlavním stimulantem energetických nápojů. Studie z roku 2025 zaznamenala pokles v proporcionálním zastoupení konzumentů kofeinu v populaci, ale i přesto narostla celková konzumace kofeinu ve všech věkových kategoriích mimo kategorie do 2 let věku. Kofein pocházející z energetických nápojů přitom tvořil 12 % celkové konzumace. U dětí bylo zjištěno, že vyšší konzumace kofeinu souvisí s vyšším příjmem cukru a celkovým vyšším energetickým příjmem, zato s nižším příjmem vlákniny, bílkovin či konzumací mléčných výrobků.

Nadměrná konzumace cukru, slazených a energetických nápojů souvisí s vyšším rizikem nadváhy a obezity. Dle výsledků české studie antropologických měření Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021 trpí obezitou 16 % dětí ve věku 5-17 let. Nejvyšší procento obézních dětí se potvrdilo u rodin s nízkým socioekonomickým statusem. Obdobný trend se objevuje v případě konzumace energetických nápojů a vykonávání pohybové aktivity. Děti z nižších socioekonomických poměrů mají vyšší sklon ke konzumaci EN a vykonávají pohybové aktivity méně často než jejich vrstevníci z vysokopříjmových domácností. Míra pohybové aktivity rovněž klesá s věkem. Doporučení WHO k vykonávání pohybové aktivity (1 hodinu denně) naplňuje pouhých 22 % jedenáctiletých a 14 % patnáctiletých dětí.

Zdravotní účinky látek obsažených v EN

Energetické nápoje mají vliv na kardiovaskulární, nervový, močový i gastrointestinální systém, přičemž byly publikovány kazuistiky negativních dopadů po konzumaci EN i u dětí a dospívajících. Většina vedlejších až toxických účinků je připisována kofeinu, případně guaraně a taurinu. Akutní i dlouhodobé účinky vyplývající z nadměrné a chronické konzumace aditiv v EN samotných a v kombinaci s kofeinem nejsou zcela známy.

Kofein na organismus působí několika mechanismy, zejména inhibuje fosfodiesterázu a má antagonistický účinek na adenosinové receptory. Rovněž zvyšuje hladiny katecholaminů a aktivuje sympatický nervový systém. Zodpovídá za zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence (u dospělých se tento efekt pozoruje zejména při dávce nad 200 mg) a akutní snížení citlivosti na inzulin. Tyto změny jsou pravděpodobně důsledkem zvýšených hodnot adrenalinu, což může vést následně k hyperglykemii po konzumaci energetického nápoje.

Taurin se v těle uplatňuje v několika procesech. Je zkoumán pro své neuroprotektivní a kardioprotektivní účinky (způsobuje např. pokles tlaku, vylepšuje lipidový profil, má inotropní efekt – tzn. ovlivňuje sílu kontrakce srdečního svalu apod.). Koncentrace taurinu v EN je však pravděpodobně příliš nízká pro vyvolání těchto účinků.

Konzumace EN je častá v kombinaci s alkoholem, což představuje významné akutní riziko. Kofein přispívá ke snížení subjektivního vnímání opilosti, což může vést k intoxikaci alkoholem. Ukazuje se, že nežádoucí účinky (jako např. kardiovaskulární účinky, riziko zranění, jízda s opilým řidičem nebo sexuální zneužívání) po konzumaci alkoholu smíchaného s energetickými nápoji se objevují častěji než po konzumaci alkoholu samotného. Adolescenti holdují kombinaci EN a alkoholu např. na večírcích za účelem oddálení únavy ve večerních hodinách. V tomto prostředí mohou být také kombinovány s „rekreačními drogami“, jako je konopí a další psychotropní látky. Preklinické studie i kazuistiky naznačují škodlivost konzumace EN s alkoholem, poukazují zejména na behaviorální účinky, závažné srdeční komplikace a přechodné oxidační poškození ledvin.

Je nutné zmínit, že energetické nápoje jsou rozmanitou skupinou produktů s obsahem různých látek v různém množství. Tyto látky mohou mít v různých kombinacích odlišné účinky než látka podaná samostatně. Dále dochází k častému zaměňování energetických a sportovních nápojů. Příkladem může být nápoj Prime, přičemž jeho hydratační verze současnou koncepci definice EN nesplňuje. Energetická verze nápoje Prime obsahuje vysoké množství kofeinu (200 mg/balení) a 150 mg draslíku, hydratační verze je bez obsahu kofeinu a dalších stimulačních látek, zato obsahuje extrémní množství draslíku (700 mg v 1 balení). V České republice je energetická verze nápoje kvůli svému problematickému složení jen obtížně dostupná, ale hydratační verze je stále v prodeji bez omezení. Svým složením ale může být pro děti velmi nevhodná, neboť nevyváženost obsažených minerálních látek může negativně ovlivnit činnost srdce nebo ledvin.

Kardiovaskulární účinky

U zdravých dospělých nepředstavují kardiovaskulární účinky energetických nápojů riziko. Osoby s již existujícími kardiovaskulárními komplikacemi však mají zvýšené riziko rozvoje dalších závažnějších komplikací souvisejících s nadměrnou konzumací energetických nápojů. S množstvím překračujícím 200 mg kofeinu v dávce přibývá nepříznivých vedlejších účinků i u zdravých jedinců. Při konzumaci několika nápojů v krátkém časovém úseku se mohou objevit nežádoucí účinky jako např. tachykardie (zrychlená srdeční frekvence), srdeční arytmie, hypertenze, kardiomyopatie (skupina chorob srdečního svalu), palpitace (vnímání vlastního srdečního tepu), fibrilace komor (nekoordinované stahování srdečních komor), vazospasmus (zúžení cév) apod. Případové studie rovněž uvádějí závažné komplikace či případy úmrtí z kardiovaskulárních příčin při akutní intoxikaci kofeinem.

Přestože byly popsány i protektivní účinky kávy, nejužívanějšího zdroje kofeinu, na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění či diabetu mellitu 2. typu mají účinky energetických nápojů opačný dopad. Pro dlouhodobou konzumaci kávy jsou důkazy prokazující její neutrální souvislost s rizikem rozvoje arytmií, naopak u energetických nápojů jsou arytmie nejčastější akutní kardiovaskulární komplikací. Dále existují první důkazy o rozdílných účincích čistého kofeinu a energetických nápojů na kardiovaskulární systém. Například experimentální studie prokázala, že u zdravých dospělých osob požívání energetického nápoje zvýšilo průměrný krevní tlak během dne i za 24 hodin více než požívání nápoje s ekvivalentním obsahem kofeinu.

Pro děti neexistují spolehlivá data pro jednorázovou konzumaci více než 1 litru energetického nápoje, avšak již při konzumaci EN nepřekračující tuto hranici byly popsány případy se závažnými dopady.

Například německá studie u dětí poukazuje na změny v kardiovaskulárních parametrech po konzumaci EN. Mezi zjištěné účinky na cévy patřil nárůst systolického i diastolického krevního tlaku a zvýšení arteriální tuhosti. Dále došlo ke snížení srdeční frekvence, zvýšení variability srdeční frekvence, snížení srdeční efektivity (jak účinně srdce pumpuje krev do těla) a zvýšení frekvence extrasystol (srdeční stah, který přichází mimo pravidelný srdeční rytmus). Změny byly patrné zejména bezprostředně po podání EN.

Dopady energetických nápojů na metabolismus

Slazené a energetické nápoje mohou při pravidelné konzumaci přispívat k řadě chronických onemocnění. Metabolická rizika EN jsou spojena zejména s obsaženým cukrem.

Obezita je komplexní stav, který vzniká na podkladě různých fyziologických, environmentálních, behaviorálních a socioekonomických faktorů, které přispívají k nadměrnému energetickému příjmu a následným nadbytečným energetickým rezervám. Prevalence dětské obezity narůstá od 90. let minulého století. Mezi rizikové faktory se řadí jak genetické pozadí, tak faktory prostředí. Vliv má již období prenatálního i postnatálního vývoje, psychologické a socioekonomické faktory, dosažené vzdělání, nadváha či obezita u rodičů, nedostatek spánku apod. Hlavním důvodem rozvoje obezity v dětském věku je zvýšení příjmu energie v důsledku změny výběru potravin a nápojů (nárůst konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, slazených nápojů, apod.) a nižší pohybovou aktivitou. U 26–41 % předškolních a 42–63 % školních dětí trpících obezitou přetrvává obezita do dospělosti. Omezení energetického příjmu ze slazených nápojů vede u dětí ke zpomalení nárůstu BMI indexu.

Častými komorbiditami obezity jsou abnormální kardiovaskulární parametry odkazující na metabolický syndrom (např. hypertenze, dyslipidemie – zvýšená koncentrace tuků nebo lipoproteinů v plazmě). Nejčastějším patologickým nálezem při vyšetření krevních tuků u obézních dětí je zvýšená hladina triacylglycerolů a snížená hladina HDL-cholesterolu, přičemž u dětí s vyšším stupněm obezity je hladina celkového cholesterolu obvykle zvýšena. Dyslipidemie představuje významný rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy. Její komplikace, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemická choroba srdeční, zaujímají jedny z nejčastějších důvodů mortality.

Děti a dospívající se čím dál častěji potýkají s příznaky tzv. metabolického syndromu (MS), což je souhrnné označení několika rizikových faktorů významně zvyšující riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a dalších neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. Mezi nejvýznamnější ukazatele patří nadváha či obezita (zejména centrální, se zvýšeným podílem tukové tkáně, která se ukládá v břišní dutině), hyperglykemie, dyslipidemie, hypertenze. Pacienti s metabolickým syndromem mají dvojnásobné riziko dalších závažných komplikací a 1,5násobné riziko úmrtí.

Kritéria pro diagnostiku metabolického syndromu a následná prevalence MS u dětí se liší na základě definic. Stanovení přesné definice dětského metabolického syndromu komplikuje několik metodologických a fyziologických omezení. Například u dětí se během puberty vyvine přechodná fyziologická inzulinová rezistence, také fyziologické hladiny lipidů se liší podle věku, pohlaví a etnické příslušnosti. Mezi rizikové faktory s nejvyšší prevalencí u dětí patří obvod pasu, BMI, dyslipidemie, zvýšený krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a hladina glykemie. Definice podle Mezinárodní federace pro diabetes (International Diabetes Federation, IDF) z roku 2007 rozčleňuje diagnostická kritéria na základě věkových skupin (Tabulka 1).

Tabulka 1 Definice metabolického syndromu dětí dle IDF

Věk	Obezita (obvod pasu)	Triacylglyceroly	HDL-C	Krevní tlak	Hladina plazmatické glukózy nalačno
Do 6 let	Metabolický syndrom nelze diagnostikovat.
Do 10 let	> 90 percentil	Metabolický syndrom nelze diagnostikovat, v případě rodinné anamnézy metabolického syndromu, cukrovky 2. typu, dyslipidemie, kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze nebo obezity je doporučeno další vyšetření.
Do 16 let	> 90 percentil	≥1,7 mmol/l (≥150 mg/dl)	<1,03 mmol/l (<40 mg/dl)	Systolický ≥130/ diastolický ≥85 mm Hg	≥5,6 mmol/l (100 mg/dl) nebo přítomnost diabetes mellitus 2. typu
Nad 16 let	Muži ≥ 94 cm (europoidní rasa)    Ženy ≥ 80 cm (europoidní rasa)	≥1,7mmol/l	Muži <1,03 mmol/l (<40 mg/dl)   Ženy <1,29 mmol/l (<50 mg/dl)	Systolický ≥130/ diastolický ≥85 mm Hg nebo terapie dříve zjištěné hypertenze	≥5,6 mmol/l (100 mg/dl) nebo přítomnost diabetes mellitus 2. typu

Děti jsou děleny do skupin 0-6 let, 6-10 let, 10-16 let, 16+ let. Pro adolescenty starší 16 let mohou být rovněž užívána diagnostická kritéria pro dospělé. Dětem starším 10 let lze diagnostikovat metabolický syndrom na základě přítomnosti abdominální obezity (obvod pasu nad 90. percentilem) a přítomnosti dvou nebo více dalších klinických ukazatelů (tj. zvýšených triacylglycerolů, sníženého HDL-cholesterolu, vysokého krevního tlaku, zvýšené hladiny glukózy). Dle IDF by dětem do 10 let metabolický syndrom neměl být diagnostikován, ovšem měla by být věnována zvýšená pozornost těmto ukazatelům.

Zvýšenému metabolickému riziku ve spojení s konzumací EN jsou vystaveny rovněž děti s diagnostikovaným diabetem nebo s narušeným metabolismem glukózy, přičemž klíčovou roli zde hraje inzulinová rezistence (snížená schopnost reakce tkání na inzulin).  

Ačkoliv metabolický syndrom není jediným rizikovým faktorem kardiovaskulárního onemocnění, u pacientů s MS je toto riziko pro rozvoj v následujících pěti až deseti letech dvojnásobné v porovnání s pacienty bez MS. Vliv dlouhodobého užívání EN na rozvoj kardiovaskulárních komplikací byl opakovaně potvrzen. Preklinické poznatky naznačují, že dlouhodobá konzumace EN vede např. ke změnám ve struktuře myokardu. Vedle samotné konzumace EN riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění zvyšují i další aspekty rizikového chování, které bývá často přidružené.

Význam prevence

V současné době neexistuje v České republice žádná forma regulace prodeje EN mladistvým. Některé země však různými formami omezují jejich přístup dětem a adolescentům. Ochranu před rizikovou konzumací lze zajišťovat na několika úrovních. Může se jednat o prevenci na úrovni regulace prodeje, regulace marketingu či vytvoření osvětových programů informujících děti, rodiče i instituce o problematice energetických nápojů. Desítky zemí aplikovaly různé formy zákonných opatření, které vedou výrobce ke snižování koncentrace cukru v produktech (např. spotřební daně). Některé země berou v úvahu rovněž přítomnost sladidel, soli apod. Mezi státy regulující přímo energetické nápoje patří v Evropě např. Litva, Lotyšsko, Polsko a další země jejich regulaci zvažují. Celosvětový pohled na politiku spojenou s EN nabízí Obrázek 1.

Informovanost spotřebitelů je důležitým pilířem pro ochranu veřejného zdraví. Osvěta je důležitá rovněž pro prolomení začarovaného kruhu, který se může v souvislosti s energetickými nápoji objevit. Děti konzumují energetické nápoje pravděpodobně často se záminkou „frajerství, začlenění do kolektivu“. Vysoká konzumace EN přispívá k obezitě a k psychické nepohodě. Obojí může přispívat v dětském kolektivu k vyčlenění a dalšímu zhoršení psychického stavu dítěte, což dále umocňuje snahu se začlenit apod. Dále se mohou dopady konzumace EN vzájemně umocňovat (např. nedostatek spánku přispívá k obezitě) a pro dítě může být velmi náročné ze začarovaného kruhu vystoupit.

Je nutné zdůraznit, že diskutované „příznivé“ účinky EN (např. zvýšení pozornosti, podpora energie a výdrže), pro které je děti a adolescenti konzumují, je možné dosáhnout i kvalitní výživou. Vyvážená strava, neslazené nápoje a potraviny přirozeně obsahující kofein (např. zelený/černý čaj, kakao) zajistí dětem stejné účinky, a to bez zátěže řady nežádoucích účinků a rizik, které jsou spojené s konzumací EN.

Závěr

Energetické nápoje nabývají v dětském kolektivu na popularitě. Jejich konzumace má negativní dopad na řadu orgánových systémů, přičemž nejvýznamnější dopady se u dětí pozorují u kardiovaskulárního systému a dopadu na metabolické zdraví. S ohledem na výrazná rizika a sporné benefity konzumace EN neexistuje důvod, proč by dětem jejich konzumace prospívala. Regulace EN pro podporu a ochranu zdraví této skupiny populace je tak zcela na místě.

Použitá literatura u autorek