Potraviny a Diabetes melitus 2. typu – 1. díl

Sacharidy

Sacharidy se vyskytují v přírodě a jsou především zdrojem energie. Jsou obsaženy ve všech rostlinách, z nichž se vyrábějí potraviny, včetně obilovin, ovoce, zeleniny. Jsou obsaženy v živočišných zdrojích mléku, medu. V potravinách zpravidla glukózu, fruktózu, sacharózu, laktózu a polysacharidy. Sacharidy jsou s tuky a bílkovinami jedním ze tří makronutrientů ve stravě. Monosacharidy jsou nejjednodušší cukry složené z jedné cukerné jednotky a řadíme sem glukózu, fruktózu a galaktózu. Disacharidy mají dvě cukerné jednotky a vyskytují v potravinách jako sacharóza (glukóza + fruktóza), laktóza (glukóza + galaktóza) a maltóza (glukóza + glukóza). Oligosacharidy a polysacharidy obsahují více než dvě cukerné jednotky. Polysacharidy obsahují od deseti cukerných jednotek více – škrob (rostlinný), glykogen – živočišný a vlákninu [1].

Tabulka 1 Zdroje cukrů [1]

Sacharidy jsou po enzymovém štěpení na glukózu a další monosacharidy pro tělo zdrojem energie. Glukóza je organismem absorbována velmi snadno a je nezbytná jako zdroj energie pro mozek. Mozek denně spotřebuje asi 130 gramů glukózy [2]. Dnes téměř ve všech potravinách najdeme ve složení cukr, neboť preference sladké chuti je člověku přirozená. Časem se vytváří tolerance, takže pro dosažení stejného účinku je třeba většího množství látky. Pokud je příjem dané látky (cukrů) zastaven, dostavují se abstinenční příznaky. Byly prováděny výzkumy na myších a krysách, ale i dobrovolnících zaměřené na možnost účinku cukrů jako návykové látky, nicméně vědecké studie tyto obavy nepotvrdily [3].

Graf 1 Spotřeba cukru [4]

Zdroj: Český statistický úřad (2023)

Graf 1 ukazuje prudký nárůst spotřeby cukru v době pandemie covid-19 (panické nákupy základní potravin a hromadění zásob) a následný pokles v důsledku konce pandemie a pravděpodobně změnou životního stylu směrem ke snížení spotřeby cukru ve stravě. [5]

Cukry v potravinách a nápojích

Cukry dodávají potravinám chuť, vůni, texturu, objem a barvu, prodlužují jejich trvanlivost a pomáhají zachovat jejich bezpečnost a kvalitu. Cukry je možno v některých případech omezit nebo nahradit. Chuť a vůně je výsledkem interakcí mezi cukry a bílkovinami při zahřívání – „Maillardova reakce“ (příklad: kobliha). Cukry přispívají ke zlepšení textury a objemu pečiva (v sušence dodávají křupavost). Díky Maillardově reakci výrobky získávají typickou zlatavou barvu kůrky (chléb, koblihy v podobě zlatavé barvy). Cukry ve výrobcích typu ovocných sirupů nebo proslazeného ovoce snižují aktivitu vody, která výrazně ovlivňuje růst mikroorganismů, a tím zvyšují trvanlivost. V rámci EU upravuje způsoby označování obsahu sacharidů a cukrů na etiketách potravin nařízení (EU) č. 1169/2011.

Moderní život i stravování přinesly i konzumaci energetických nápojů. Energetický nápoj je nealkoholický nápoj slazený cukry a sladidly s vysokým obsahem kofeinu, rostlinných extraktů, aminokyselin a dalších stimulačních látek. Příjem energetických nápojů by měl být úzce spojen s vyšší fyzickou aktivitou. Popularita energetických nápojů je vysoká, označují se jako „nakopávače“, „předtréninkové směsi“, podle současné legislativy se jedná o doplňky stravy. Zdrojem jejich energie je cukr či glukózový/glukózo-fruktózový sirup. Kofein je přidán z důvodu svých povzbuzujících účinků (např. soustředění, pozornosti). Na trhu se vyskytuje ale i řada energetických nápojů bez cukru, s cukrem, s jedním nebo více sladidly. Nejužívanějšími složkami u slazených nápojů jsou cukr, glukozový nebo glukozo-fruktozový siprup. U varianty bez energetické hodnoty se užívá nejčastěji sukralóza, aspartam, acesulfan K či steviol – glykosidy. Jako méně vhodné se jeví aspartam a acesulfam K. Podle studie HBSC z roku 2022 zkoumající řadu behaviorálních faktorů u školáků ve věku 11, 13 a 15 let konzumuje energetický nápoj alespoň 1x týdně 19,1 % českých školáků a 4 % dotazovaných každý den [6]. Zatímco obecně konzumace slazených i alkoholických nápojů u mladistvých klesá, míra konzumace energetických nápojů roste, a tím roste riziko nadváhy a obezity [7].

Glykemický index (GI)

Glykemický index vyjadřuje schopnost potraviny ovlivňovat hladinu glukózy v krvi (glykémii). Jedná se i o vhodný identifikátor zařazení jídla do jídelníčku za účelem snižování hmotnosti, ale i prevence rozvoje obezity jedince.Tak je tomu u potravin, které mají nižší glykemický index. Naopak konzumace potraviny s vyšším glykemickým indexem zvýší hladinu glukózy v krvi rychleji a tím stimuluje tvorbu inzulinu, aby ji rychle snížil k využití pro organismus. Pokud je v krvi glukózy náhle nadbytek, tak se více metabolizuje do tvorby tukové tkáně a následně i rychleji její hladina poklesne což s sebou přináší pocity podrážděnosti, nervozity, a především opětného hladu či chuti s opětnou další tendencí konzumaci sladkého. Glykemický index závisí na druhu sacharidů – rychlé cukry (monosacharidy a disacharidy) zvyšují hladinu glukózy rychleji než tzv. pomalé cukry (oligosacharidy, polysacharidy). Vyšší obsah vlákniny v potravině snižuje GI, například celozrnné těstoviny nebo celozrnné pečivo. Maso, vejce, tuky, sýry nejsou významným zdrojem sacharidů a mají nízký GI. Jejich účinek na metabolismus souvisí s odlišným složením tuků, respektive jejich mastných kyselin. Při posuzování GI musíme brát v úvahu i kulinární zpracování potraviny. Nižší GI mají třeba vařené brambory oproti pečeným v troubě či hranolkům, nebo syrová mrkev má nižší GI oproti vařené. Brambory vařené ve slupce a bramborové knedlíky mají nižší GI než brambory v páře, pečené brambory či dokonce hranolky.

Glykemická nálož vychází z glykemického indexu a udává celkovou změnu glykémie, tzn. bere v úvahu celkové množství sacharidů a přijatých potravin. Ve studii provedené Richardem a kol. bylo pozorováno, že snížený příjem tuků ve stravě a zvýšený příjem sacharidů zabraňují vzniku chronických onemocnění [8]. Mnoho lidí si myslí, že konzumace brambor při DM2 se vylučuje. Brambory mají stejné množství sacharidů jako některé luštěniny [9, 10].

Rýže se diabetici bát nemusí v případě, že zvolí basmati, hnědou či indiánskou (Zizania), které mají nízký GI.

Vliv cukru na zdraví

Často se hovoří o významu cukrů ve spojení s obezitou, nadváhou a v souvislosti s výskytem chronických nepřenosných onemocnění, jako je cukrovka 2. typu. Nadváha a obezita vzniká tehdy, jestliže je celkový energetický příjem z potravy vyšší než jeho výdej. Z metaanalýz [11,12] vyplývá, že cukrem slazené nealkoholické nápoje jsou příčinou přírůstku tělesné hmotnosti a obezity u dětí a dospělých. Počet diabetiků je nejvyšší mezi staršími dospělými a souvisí s nadměrnou tělesnou hmotností provázenou hromaděním tuku v okolí břišních partiích, ve spojení s malou fyzickou aktivitou a špatnými stravovacími návyky.

Sladidla

Sladidla dělíme na sladidla intenzivní a objemová. Intenzivní sladidla dělíme dále na syntetická (E 954 sacharin, E 952 cyklamát sodný, E 951 aspartam, E 950 Acesulfam K, E 955 sukralosa) a sladidla pocházející z přírodních zdrojů (E 960 stevol-glykosidy, E 957 thaumatin nebo monk fruit). Všechna intenzivní sladidla jsou prakticky bez energetické hodnoty a nepodporují tvorbu zubního kazu. Objemová pomáhají tvořit objem těsta, mají o třetinu méně energie než sacharóza, nepodporují tvorbu zubního kazu a mají velmi nízký GI např. polyalkoholy. Syntetická sladidla se vyrábějí několikastupňovou chemickou syntézou s dodržením nároků na kvalitu pro potraviny.

Nízkoenergetická sladidla jsou vhodným prostředkem pro ovlivňování tělesné hmotnosti. Zajišťují sladkou chuť bez zvyšování příjmu energie z potravy a vedlejším účinkem je i prevence zubního kazu. Žvýkačky bez cukru obsahující sladidla mohou působit jako jeden z prostředků prevence zubního kazu. Pro žvýkačky byla schválena zdravotní tvrzení týkající se snížení rizika onemocnění: [13] „Žvýkačka bez cukru napomáhá snižovat demineralizaci zubů. Demineralizace zubů je rizikovým faktorem pro vznik zubních kazů“.

V rozsáhlé studii z roku 2022 [14] byl uveden závěr o vztahu mezi sladidly a rizikem kardiovaskulárních onemocnění v přímé souvislosti s vyšší konzumací sladidel (aspartam, acesulfam draselný a sukralóza). Umělá sladidla zůstávají kontroverzním tématem a v současné době jsou přehodnocována Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Světovou zdravotnickou organizací a dalšími zdravotnickými agenturami.

Tabulka 2 Porovnání sladivosti (intenzity sladké chuti) jednotlivých látek [15]

Jako náhradu sacharózy je dobré využít polyalkoholy sorbitol, mannitol, sylitol, isomalt, maltitol, laktitol a erytrhitol. Jsou to látky přirozeně se vyskytující v některých druzích ovoce nebo se pro potravinářské účely vyrábějí jako přírodně identické látky. Tyto látky se od ostatních sladidel liší vysokým obsahem energie (i když stále polovičním, než má sacharóza) a stejnou nebo nižší sladivostí. Použitím polyalkoholů nelze zcela nahradit klasický cukr, ale recepturu lze upravit podle sladivosti a objemu. Polyoly se často používají v kombinaci se syntetickými sladidly, kdy maskují případnou nežádoucí pachuť.

Jako sladidlo jsou vhodné steviol-glykosidy, jejichž glykemický index je 0 a má 300x vyšší sladivost než řepný cukr.

Tabulka 3 Přehled schválených sladidel pro užívání v potravinářství [16]

Diabetici a alkohol

Alkohol může vést k poklesu krevního cukru (hypoglykemii) nejen u diabetiků, ale i lidí, kteří cukrovkou netrpí. [17] Mechanismus účinku alkoholu je jednoduchý, brání ukládání zásob cukru do jater a tvorbě glykogenu. V případě, že diabetik pije alkohol a nemá dostatek cukru, kam si tělo „může sáhnout“, hrozí riziko, že začne zmateně mluvit nebo upadne do hlubokého bezvědomí. Když tento stav nastane z „bujarého večírku“ a diabetik upadne, kolemjdoucí či známý si můžou říct: „Ten se z toho vyspí“. Hlavně když ucítí alkohol. Ale zde je právě ten problém, kdy hrozí záměna společenské únavy s rizikem ohrožení života. První pomoc je podat cukr, sladký bonbon či sladký nápoj

Jako prevence se doporučuje nepít alkohol ve velkém množství, ideálně abstinovat, nosit u sebe neustále cukr a hlídat si fyzickou námahu, která může mít vliv na prudký pokles glykémie. Diabetici 2. typu, kteří užívají lék METFORMIN, by se měli zcela vyvarovat pití alkoholu. Může u nich dojít k životu ohrožující komplikaci. I v případě, že jim bude poskytnuta okamžitá kvalifikovaná pomoc, je tato komplikace ze 70 % případů smrtelná![17]

Rostlinná strava v léčbě diabetu a prevence

Celoživotní léčba konvenčními antidiabetickými léky představuje omezení, pokud jde o vedlejší účinky a náklady. Rozumnou formou pro prevenci diabetu může být vyšší podíl rostlinné stravy. Četné epidemiologické studie zdůraznily důležitost stravy bohaté na rostlinné potraviny (zeleninu, ovoce, koření a dochucovadla) v prevenci i léčbě onemocnění i diabetu 2. typu. Rostlinné potraviny a jejich složky často chybí v typické západní stravě, která obsahuje převážně zpracované potraviny, červené maso a rychle působící sacharidy. Byliny a ovoce bohaté na vlákninu byly hlášeny jako látky regulující hyperglykémii a zmírňující diabetické komplikace [18]. Existují i rostliny s antidiabetickou aktivitou, které mohou být podpůrnou možností léčby. Získávají také na popularitě ve vědeckém výzkumu jako atraktivní zdroj pro objevování nových léčivých zdrojů.

Aloe vera, neem (azadirachta indická), bazalka posvátná a betelový list mají protizánětlivé a hypoglykemické vlastnosti, které pomáhají regulovat hladinu glukózy v krvi a tělesnou hmotnost. Citrusové plody (např. citron, pomeranč a pomelo) spolu s mangem, jablkem, ananasem a bobulovinami (např. jahody, borůvky, ostružiny a moruše) mají vysoký obsah vlákniny a antioxidantů. Podporují pocit sytosti a snižují oxidační stres. Peckoviny, jako jsou broskve, guava, avokádo, kiwi, liči, hrozny, jackfruit (ovoce chlebovníku různolistého), dračí ovoce (pitahaya červená), mučenka, karambola, granátové jablko, papája, fíky, meloun, švestky a jávská švestka (hřebíčkovec šabrejový), stejně jako datle a meruňky, přispívají ke zlepšení metabolického zdraví. Amla (indický angrešt, smuteň lékařská) a olivy obsahují unikátní fytochemikálie, které zvyšují citlivost na inzulín. Tamarind, bengálský rybíz (Carissa carandas), kakao, kokos, kešu ořechy, mandle, vlašské ořechy a semínka jako chia semínka, bílý sezam, černá semínka, kmín, pískavice řecké seno, hořčice, koriandr a muškátový oříšek poskytují esenciální mastné kyseliny a mikroživiny, které jsou klíčové pro metabolické funkce [19, 20, 21, 22].

Obiloviny bohaté na vlákninu, jako je kukuřice, oves a quinoa, stejně jako luštěniny včetně cizrny, hrášku, fazolí kidney (červená fazole), mungo fazolí a sóji, pomáhají udržovat stabilní hladinu glukózy v krvi a zvládat obezitu. Zelenina, jako je většina tykví, batáty, moringa olejodárná, okra (ibiškovec jedlý), chřest, lilek, červená řepa, dýně, zelí, brokolice, ředkvičky, mrkev, rajče, okurka, hlávkový salát, špenát, listy pupečníku a houby, je vynikající pro svůj nízkokalorický a vysoce nutriční profil. Byliny a koření, jako je máta, petržel, celer, rozmarýn, oregano, listy kari, bobkové listy, hřebíček, šafrán, skořice, červená paprika, kurkuma, zázvor a česnek, zvyšují metabolismus a mají antidiabetické účinky. Cibule, čaj, káva, ibišek čínský (čínská růže) také přispívají ke zlepšení metabolismu glukózy a kontrole tělesné hmotnosti. Začlenění těchto potravin do vyvážené stravy může podpořit léčbu diabetu 2. typu a obezity tím, že podporuje lepší kontrolu glykémie, zvyšuje citlivost na inzulín a pomáhá s hubnutím [23, 24, 25, 26].

Strava založená na bioaktivních sloučeninách hraje zásadní roli v léčbě cukrovky a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Čaj má vysoký obsah taninu, který může přispívat k jeho senzibilizujícím a protizánětlivým účinkům na inzulín. Šafrán je také obohacen o prospěšné fytochemikálie, jako jsou flavonoidy a karotenoidy, které přispívají k jeho silným antidiabetickým účinkům. Jablka a hrozny mohou zvládat cukrovku aktivací dráhy AMPK pro zlepšení citlivosti na inzulín, inhibicí α-amylázy a α-glukosidázy pro zpomalení trávení sacharidů a také posílením dráhy PI3K/Akt pro zvýšení absorpce glukózy [27]. Kiwi snižuje cholesterol, LDL, hladinu glukózy v plazmě nalačno a postprandiální hladinu glukózy. Bylo také identifikováno, že snižuje tělesnou hmotnost a inhibuje uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako je interleukin-1 (IL-1) a IL-6, u pacientů s diabetem 2. typu [21]. Zelí se tradičně používá k prevenci úrazů, gastritidy, peptických vředů, syndromu dráždivého tračníku, cukrovky a idiopatické cefalalgie [28]. Doplňky stravy na rostlinné bázi představují slibný přírodní přístup k léčbě diabetu 2. typu díky široké škále fytochemikálií, které obsahují. Začlenění potravin rostlinného původu do denního jídelníčku nejen pomáhá kontrolovat hyperglykémii pozorovanou u diabetu, ale také podporuje regulaci hmotnosti u obézních jedinců a má široké zdravotní přínosy [29].

Vliv fermentovaných potravin

Fermentované potraviny (nealkoholické obilné nápoje, jogurty a další fermentované mléčné výrobky, tradiční chléb, sýry) mohou mít také zdravotní benefit pro snížení rizika vzniku cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Většina konzumentů nakupuje fermentované mléčné výrobky (jako kefíry, jogurty) a mléčně kvašenou zeleninu, ale stoupá zájem o asijskou kuchyni a jejich fermentované produkty na bázi sóji [30]. Fermentace zlepšuje kvalitu sóji zvýšením stravitelnosti, nutričních hodnot a obsahu isoflavonů. V časopise Journal of Diabetes Investigantion je uvedeno, že konzumace miso polévky snižuje inzulínovou rezistenci u jedinců bez diabetu. U pacientek s diabetem 2. typu byla navíc popsána lepší kontrola glykémie a významně nižší relativní ztráta svalové hmoty u konzumentů miso polévky. Příjem natta je spojován s potlačením postprandiální hladiny glukózy v krvi a inzulínové rezistence. [31]

Závěr

První část článku pojednává o jednotlivých sladidlech cukrů, jejich úloze v potravinách, nápojích a vlivu na zdraví. Část se zabývá vztahu alkoholu a diabetiků, neboť alkohol snižuje krevní cukr a může být příčinou ohrožení života, pokud není podán cukr jako první pomoc. Závěrečnou část článku věnujeme rostlinné stravě a fermentovaným potravinám jako možnosti prevence a léčby diabetu ve vztahu množství vlákniny. U fermentovaných produktů ve vztahu s produkty mléčného kvašení.

Literatura

1. Cummings JH and Stephen AM (2007) Carbohydrate terminology and classification. Eur J Clin Nutr 61: S5-18.
2. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition, and Allergies (NDA) (2010) Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre. EFSA Journal 8(3):1462 [77pp]. Dostupné na: www.efsa.europa.eu
3. The Integrated Neurobiology of Food Intake, Addiction and Stress (2015) Final Report Summary – NEUROFAST (The Integrated Neurobiology of Food Intake, Addiction and Stress.). (přístup srpen 2025) https://cordis.europa.eu/project/id/245009/reporting
4. Český statistický úřad (2025) Spotřeba vybraných potravin a nápojů na obyvatele za rok v ČR (přístup červenec 2025)https://csu.gov.cz/spotreba-potravin?pocet=10&start=0&podskupiny=276&razeni=-datumVydani
5. Mrhálková I., Dolanová, I. (2023). Vývoj spotřeby potravinářských výrobků v ČR v uplynulém desetiletí. Výživa a potraviny 6 (2023), 23-28. ISBN
6. Gajárková, B. a kol. (2025) Zpravodaj 1/2025. Energetické nápoje jako problém veřejného zdraví. s.14-19
7. ÚZIS ČR. energetický nápoj | NZIP. NZIP.cz. Accessed September 9, 2024. https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/5762
8. Richards MK, Paeratakul S, Bray GA, Popkin BM. In: Current Theories Regarding the Influence of Diet and the Control of Obesity. Richards MK, Paeratakul S, Bray GA, Popkin BM, editoři. Springer; 2001. s. 135–50. https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-59259-226-5_10
9. STOPklub. Databíze potravin. (přístup červenec 2025) https://www.stobklub.cz/potraviny-kategorie/448/
10. STOPklub. Databíze potravin. (přístup červenec 2025) https://www.stobklub.cz/potraviny-kategorie/406/
11. Olsen NJ, Heitmann BL (2009) Intake of calorically sweetened beverages and obesity. Obes Rev 10:68–75.
12. Malik VS, Schulze MB, Hu FB (2006) Intake of sugar-sweetened beverages and weight gain: a systematic review. Am J Clin Nutr 84:274–288.
13. Čl. 14 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.
14. Charlotte, D., Eloi, Ch. (2022) Artificial sweeteners and risk of cardiovascular diseases: results from the prospective NutriNet-Santé cohort. (přístup červenec 2025) https://www.bmj.com/content/378/bmj-2022-071204
15. Irena Lukáčová: Nutriční aspekty zubního zdraví, bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně – lékařská fakulta, 2007
16. Bod 2. části B přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008.
17. Diabetická asociace. Diabetik a alkohol? Ano, a… (přístup červenec 2025) https://www.diabetickaasociace.cz/radi/diabetik-a-alkohol-ano-ale/
18. Jung, H.; Lim, Y.; Kim, E. Therapeutic Phytogenic Compounds for Obesity and Diabetes. Int. J. Mol. Sci. 2014, 15, 21505–21537. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25421245/
19. Elkhalifa, A.; Alshammari, E.; Adnan, M.; Alcantara, J.C.; Awadelkareem, A.M.; Eltoum, N.E.; Mehmood, K.; Panda, B.P.; Ashraf, S.A. Okra (Abelmoschus Esculentus) as a Potential Dietary Medicine with Nutraceutical Importance for Sustainable Health Applications. Molecules 2021, 26, 696. https://www.mdpi.com/1420-3049/26/3/696
20. Islam, M.T. Phytochemical Information and Pharmacological Activities of Okra (Abelmoschus esculentus): A Literature-Based Review. Phytother. Res. 2019, 33, 72–80. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ptr.6212
21. Suksomboon, N.; Poolsup, N.; Lin, W. Effect of Kiwifruit on Metabolic Health in Patients with Cardiovascular Risk Factors: A Systematic Review and Meta-Analysis. Diabetes Metab. Syndr. Obes. 2019, 12, 171–180. https://www.dovepress.com/effect-of-kiwifruit-on-metabolic-health-in-patients-with-cardiovascula-peer-reviewed-fulltext-article-DMSO
22. Rao, A.G.; Naik, K.S.; Unnikrishnan, A.G.; Joseph, J. Efficacy of Green Jackfruit Flour as a Medical Nutrition Therapy Replacing Rice or Wheat in Patients with Type 2 Diabetes Mellitus: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Study. Nutr. Diabetes 2021, 11, 18. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34127645/
23. Morales Ramos, J.G.; Esteves Pairazamán, A.T.; Mocarro Willis, M.; Collantes Santisteban, S.; Caldas Herrera, E. Medicinal Properties of Morus alba for the Control of Type 2 Diabetes Mellitus: A Systematic Review. F1000Research 2021, 10, 1022. https://f1000research.com/articles/10-1022/v1
24. Abeysinghe, D.T.; Alwis, D.; Kumara, K.; Chandrika, U.G. Nutritive Importance and Therapeutics Uses of Three Different Varieties (Murraya koenigii, Micromelum minutum, and Clausena indica) of Curry Leaves: An Updated Review. Evid.-Based Complement. Altern. Med. 2021, 2021, 5523252. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34754314/
25. Tripathy, B.; Sahoo, N.; Sahoo, S.K. Trends in Diabetes Care with Special Emphasis to Medicinal Plants: Advancement and Treatment. Biocatal. Agric. Biotechnol. 2021, 33, 102014. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1878818121001109?via%3Dihub
26. Ali-Shtayeh, M.S.; Jamous, R.M.; Abu-Zaitoun, S.Y.; Khasati, A.I.; Kalbouneh, S.R. Biological Properties and Bioactive Components of Mentha spicata L. Essential Oil: Focus on Potential Benefits in the Treatment of Obesity, Alzheimer’s Disease, Dermatophytosis, and Drug-Resistant Infections. Evid.-Based Complement. Altern. Med. 2019, 2019, 3834265. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1155/2019/3834265
27. Nassiri-Asl, M.; Hosseinzadeh, H. Review of the Pharmacological Effects of Vitis vinifera (Grape) and its Bioactive Constituents: An Update. Phytother. Res. 2016, 30, 1392–1403. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27196869/
28. Yang, D.K. Cabbage (Brassica oleracea var. capitata) Protects Against H₂O₂-Induced Oxidative Stress by Preventing Mitochondrial Dysfunction in H9c2 Cardiomyoblasts. Evid.-Based Complement. Altern. Med. 2018, 2018, 2179021. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30158990/
29. Prawej A., Joyeeta T. K. Suraiya, Ch., Alexa D. R.(2024) Plant-Based Diets and Phytochemicals in the Management of Diabetes Mellitus and Prevention of Its Complications: A Review (přístup červenec 2025) https://www.mdpi.com/2072-6643/16/21/3709
30. Tachie Ch., Onuh J.O. a kol. (2023). Nutritional and potential health benefits of fermented food proteins. J. Sci. Food Agric. 2024, 104;1223-1233; DOI 10.1002/jsfa.13001
31. Hashimoto, Y a kol. (2023) Fermented soybean foods and diabetes. J Diabetes Investig; 14(12):1329-1340. doi: 10.1111/jdi.14088. (přístup říjen 2025) https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37799064/

Poděkování

Tento článek vznikl za podpory výzkumné infrastruktury METROFOOD-CZ, grant MŠMT: LM2023064, a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionálních podpora MZE-RO0425.