Kontroverze kolem Výživových doporučení pro Američany na období 2025–2030

Úvod

Výživová doporučení pro Američany (Dietary Guidelines for Americans – DGA) představují klíčový strategický dokument, který každých pět let vydávají americké federální úřady USDA (U.S. Department of Agriculture) a HHS (Department of Health and Human Services). Slouží nejen jako základ pro federální výživové programy, ale také jako významný referenční rámec pro odborníky na výživu, zdravotníky a tvůrce politik v USA – a nepřímo i mimo ně. Edice pro období 2025–2030 byla uvedena s výrazným sloganem „jezte skutečné potraviny“ a s ambicí oslovit širší veřejnost jednoduššími sděleními, kratším textem a novou – obrácenou – potravinovou pyramidou [1,2].

Zveřejnění DGA 2025–2030 dne 7. 1. 2026 vyvolalo nebývale silnou a okamžitou vlnu kritiky ze strany odborných institucí. Zatímco některé základní principy zůstávají v souladu s dlouhodobým vědeckým konsenzem, jiné části doporučení jsou vnímány jako vnitřně rozporné, nedostatečně podložené nebo problematické z hlediska transparentnosti, rovnosti a dlouhodobých dopadů na zdraví populace.

Cílem tohoto přehledového článku je systematicky shrnout hlavní body DGA 2025–2030, identifikovat oblasti obecné shody, částečné shody a zásadních rozporů a přehledně uvést námitky jednotlivých odborných institucí.

Jak vznikaly DGA 2025–2030: otázka transparentnosti

Standardně jsou DGA připravovány na základě vědecké zprávy nezávislého poradního výboru pro výživová doporučení (Dietary Guidelines Advisory Committee – DGAC) složeného z odborníků na výživu, epidemiologii a veřejné zdraví. Tento proces je dlouhodobě považován za transparentní: jednání jsou veřejná, metodiky systematických přehledů předem definované a veřejnost má možnost připomínek.

V případě DGA 2025–2030 však došlo k bezprecedentnímu kroku. Závěrečná vědecká zpráva DGAC [3] byla US administrativou odmítnuta a nahrazena tzv. „doplňkovou vědeckou analýzou“ [4] připravenou skupinou odborníků vybraných prostřednictvím federálního kontraktačního procesu. Přestože oficiální dokumenty deklarují hodnocení důkazů „výhradně na základě vědecké rigoróznosti“, řada institucí upozornila na zásadní nedostatek transparentnosti.

Harvardská škola veřejného zdraví T. H. Chanaupozorňuje na absenci informací o tom, kdo konkrétně finální doporučení formuloval, jaké metodiky byly použity a proč byly některé otázky znovu otevírány, zatímco jiné ignorovány [5]. Stanfordské centrum pro výzkum prevence kritizuje odklon od standardizovaného procesu HHS, který měl zajistit replikovatelnost, tedy možnost dosáhnout stejných závěrů za použití stejných postupů jako HHS, nezaujatost a ochranu před neodbornými vlivy [6]. Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu podal oficiální stížnost s tvrzením, že dokument je výrazně ovlivněn potravinářským průmyslem, zejména sektory masa a mléka [7].

Obrácená potravinová pyramida

Jedním z nejviditelnějších prvků nových DGA je návrat k potravinové pyramidě (předcházející doporučení používala „Můj talíř“), tentokrát v obrácené podobě. Na jejím vrcholu jsou bílkovinné potraviny a mléčné výrobky, včetně červeného masa, plnotučného mléka, másla a loje. Zelenina a ovoce zaujímají rozsáhlou část pravé strany pyramidy, zatímco potraviny z celozrnných obilovin jsou znázorněny relativně skromně (Obrázek 1).

Instituce upozorňují na rozpor mezi vizuálním důrazem na potraviny bohaté na nasycené mastné kyseliny a dlouhodobým doporučením omezit jejich příjem na méně než 10 % celkového energetického příjmu. Grafická podoba pyramidy tak není v souladu s vědeckými důkazy o prevenci kardiovaskulárních onemocnění a spotřebitelé mohou pyramidě přikládat větší váhu než textu doporučení, což může vést ke zvýšené konzumaci těchto potravin [5,6,8-10].

Tuky

Pozitivně je hodnoceno, že DGA 2025–2030 zachovávají horní hranici příjmu nasycených mastných kyselin (NMK) na 10 % energie. Zároveň však doporučení explicitně zmiňují nejen v pyramidě, ale i v textu, máslo, hovězí lůj a plnotučné mléčné výrobky jako běžné součásti stravy a uvádějí je mezi „zdravými tuky“. To je kritizováno jako vnitřně nekonzistentní a instituce také vyjadřují obavu, že doporučení mohou vést k překračování limitů NMK a tím zvýšení rizika kardiovaskulárních a nádorových onemocnění [5,6, 8-11]. Harvardská škola veřejného zdraví T.H. Chana [5] detailně ukazuje příklad, jak při dodržení doporučených porcí plnotučných mléčných výrobků je limit NMK téměř vyčerpán ještě před zařazením dalších potravin.

Tabulka 1 Příklad obsahu nasycených mastných kyselin (NMK) v doporučených porcích potravin [5]

Bílkoviny

DGA 2025–2030 doporučují denní příjem bílkovin v rozmezí 1,2–1,6 g/kg tělesné hmotnosti, což je výrazně více než dřívější doporučení, které bylo 0,8 g/kg, tedy podobné jako současné evropské doporučení, tj. pro dospělé 0,83 g/kg referenční tělesné hmotnosti [12]. Tento posun je zdůvodňován podporou svalové hmoty a metabolického zdraví [1]. Instituce poukazují na to, že většina Američanů již nyní přijímá dostatek bílkovin a že navýšení doporučení může vést k nadměrnému příjmu energie, nasycených mastných kyselin a sodíku. Také není dostatečně rozlišována kvalita zdrojů bílkovin. Důraz na živočišné bílkoviny, a zejména důraz na červené maso, je v rozporu s vědeckými důkazy, které spojují vyšší příjem červeného a zpracovaného masa se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění [5,6,9,11].

Americká kardiologická asociace [9] a Světový fond pro výzkum rakoviny [11] konstatují, že budou i nadále, na základě nejnovějších vědeckých důkazů, doporučovat veřejnosti přednostně volit rostlinné zdroje bílkovin, ryby a libové maso a omezovat tučné živočišné produkty.

K DGA 2025–2030 se vyjádřila i Německá společnost pro výživu podobně jako zde uvedené US instituce. Mezi ostatními body také konstatovala, že referenční hodnota DGE/ÖGE, tj. 0,8 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti a den, je považována za dostatečné pokrytí potřeb zdravých dospělých do 65 let v Německu a dosavadní důkazy z intervenčních a observačních studií, na kterých je založena, neposkytují žádné důkazy o dalším zdravotním přínosu trvale vyššího příjmu bílkovin [13].

Vláknina

Navzdory tomu, že vláknina patří k živinám, kterých má většina americké populace dlouhodobý nedostatek, není v DGA 2025–2030 kladen výrazný důraz na její praktické navyšování, přestože hraje klíčovou roli v prevenci kardiometabolických onemocnění a ve zdraví střevní mikrobioty (6].

Vysoce průmyslově zpracované potraviny

Poprvé v historii DGA se objevuje explicitní výzva k omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Dokument zmiňuje slazené nápoje, slané a sladké snacky či hotová jídla. Instituce výzvu podporují, ale upozorňují, že bez jasné a praktické definice je toto doporučení obtížně použitelné [5,6,9].

Přidané cukry a sladidla

Nová DGA zaujímají velmi striktní postoj k přidaným cukrům i nízkoenergetickým sladidlům, když uvádějí, že žádné množství není považováno za součást zdravé stravy [1]. Jde o snížení oproti předchozímu limitu DGA, který byl 10 % denního příjmu energie. Snížení limitu cukru instituce vítají, ale poukazují na nepraktičnost aplikace doporučení, aby žádné jídlo neobsahovalo více než 10 gramů přidaného cukru [5,9]. Mezi nízkoenergetickými sladidly je mylně uveden xylitol, což je alkoholický cukr s energetickou hodnotou 2,4 kcal/g [6].

Oblasti shody

Navzdory kritice panuje mezi institucemi shoda na několika klíčových principech [5-11]:

• vyšší konzumace zeleniny a ovoce,
• preference celozrnných obilovin,
• omezení přidaných cukrů a sodíku,
• snížení příjmu vysoce průmyslově zpracovaných potravin,
• podpora kojení a pití vody místo slazených nápojů.

Tyto body jsou v souladu s desetiletími výzkumu a zůstávají pevným základem výživových doporučení.

Oblasti částečné shody

Částečná shoda panuje zejména v těchto oblastech [5-11]:

• Důraz na „skutečné potraviny“: obecně vítán, avšak bez jednoty v tom, jak přesně jej definovat.
• Omezení určitých potravin: shoda na cíli, nikoli na metodice a definicích.
• Role bílkovin: uznání jejich významu, ale rozdílné názory na optimální množství a zdroje.
• Mléčné výrobky: shoda na nutriční hodnotě, spor o vhodnost plnotučných variant.

Udržitelnost potravinového systému

Nové DGA nezohledňují environmentální a socioekonomický dopad výživových doporučení a zcela ignorují udržitelnost potravinového systému, která se stává standardním prvkem evropských doporučení [5,14].

Mezinárodní srovnání výživových doporučení

Nejpodstatnější diskrepance mezi DGA 2025-2030 [1] a doporučeními FAO/WHO [15] a komise EAT-Lancet [16] jsou uvedeny v Tabulce 2.

Tabulka 2 Nejpodstatnější diskrepance mezi Výživovými doporučeními pro Američany 2025-2030 [1] a doporučeními FAO/WHO [15] a komise EAT-Lancet [16]

Německo, země nám kulturně blízká, aktualizovala svá výživová doporučení v roce 2024. Německá aktualizovaná výživová doporučení jsou založena na nově vyvinutém matematickém optimalizačním modelu, který kromě doporučení pro zdravou výživu zohledňuje také aspekty, jako je udržitelnost, dopad na životní prostředí a stravovací návyky v Německu. Tabulka 3 porovnává kritizované dimenze US doporučení s materiály Německa [17].

Tabulka 3 Porovnání kritických dimenzí Výživových doporučení pro Američany2025-2030 [1] a německých výživových doporučení „Dobře jezte a pijte“ [17]

Závěr

Výživová doporučení pro Američany 2025–2030 představují ambiciózní pokus o srozumitelnější komunikaci výživových doporučení. Přinášejí vítané posílení důrazu na omezení přidaných cukrů a vysoce průmyslově zpracovaných potravin, zároveň však trpí řadou vnitřních rozporů, nejasností a problematických posunů.

Největší slabinou dokumentu je nesoulad mezi deklarovanými limity (zejména u nasycených mastných kyselin) a vizuálním i textovým zvýrazněním potravin, jejichž konzumace tyto limity snadno překračuje. Kritika se soustředí také na nedostatek transparentnosti při tvorbě dokumentu a na opomenutí environmentálních a sociálních souvislostí výživy.

Pro odborníky i poučené laiky tak zůstává klíčové číst DGA kriticky, vnímat oblasti shody i sporu a opírat se o širší tělo vědeckých důkazů při jejich interpretaci.

Literatura

1. U.S. Department of Health and Human Services, U.S. Department of Agriculture. (2026) Dietary Guidelines for Americans 2025-2030 https://cdn.realfood.gov/DGA.pdf
2. An official website of the United States government (2026) Real Food Starts Here https://realfood.gov/
3. U.S. Department of Health and Human Services, U.S. Department of Agriculture. Scientific Report of the 2025 Dietary Guidelines Advisory Committee https://www.dietaryguidelines.gov/sites/default/files/2024-12/Scientific_Report_of_the_2025_Dietary_Guidelines_Advisory_Committee_508c.pdf
4. U.S. Department of Health and Human Services, U.S. Department of Agriculture. (2026) The Scientific Foundation for the Dietary Guidelines for Americans, 2025–2030. https://cdn.realfood.gov/Scientific%20Report_1.8.26.pdf
5. The Nutrition Source (2026) Dietary Guidelines for Americans 2025-2030: Progress on added sugar, protein hype, saturated fat contradictions. Harvard T.H. Chan School of Public Health.  https://nutritionsource.hsph.harvard.edu/2026/01/09/dietary-guidelines-for-americans-2025-2030/
6. Nutrition Studies Research Group, Stanford Prevention Research Center (2026 What the 2025–2030 Dietary Guidelines Get Right—and Where They Fall Short. Stanford School of Medicine. https://share.google/V4DBCfOmU9WrmiZ82
7. Physicians Committee for Responsible Medicine. (2026) Petition for Investigation and Administrative Action. https://pcrm.widen.net/s/p6qggt8j6n/dietary-guidelines-usda-hhs-complaint-physicians-committee-for-responsible-medicine
8. Academy of Nutrition and Dietetics. (2026) Statement from the Academy of Nutrition and Dietetics on the Release of the Dietary Guidelines for Americans, 2025–2030. https://www.eatrightpro.org/about-us/who-we-are/public-statements/academy-statement-on-2025-2030-dgas-release
9. American Heart Association (2026) New dietary guidelines underscore importance of healthy eating. https://share.google/CXqfpC21uBeYZG6ur
10. American Nutrition Association (2026) American Nutrition Association Responds to the Release of the 2025–2030 Dietary Guidelines for Americans. https://www.theana.org/american-nutrition-association-responds-to-the-release-of-the-2025-2030-dietary-guidelines-for-americans/
11. World Cancer Research Fund (WCRF). (2026) Our reaction to the launch of the US dietary guidelines 2025-2030. https://www.wcrf.org/about-us/news-and-blogs/our-reaction-to-the-launch-of-the-us-dietary-guidelines-2025-2030/
12.   European Food Safety Authority (2025) DRV Finder: Dietary Reference Values for the EU. https://multimedia.efsa.europa.eu/drvs/index.htm
13. Deutsche Gesellschaft für Ernährung (2026) Neue Ernährungsempfehlungen der USA: Einordnung der Deutschen Gesellschaft für Ernährung e. V. (DGE). https://www.dge.de/presse/meldungen/2026/neue-ernaehrungsempfehlungen-der-usa-einordnung-der-dge/
14. Ministère de l’Agriculture, de l’Agro-alimentaire et de la Souveraineté alimentaire. (2026) Stratégie nationale pour l’alimentation, la nutrition et le climat 2025/2030. https://agriculture.gouv.fr/SNANC-20252030
15. FAO and WHO. (2019) Sustainable healthy diets – Guiding principles. Rome.
16. Rockström, J., S. H. Thilsted, W. C. Willett, et al. (2025): The EAT–Lancet Commission on healthy, sustainable, and just food systems. The Lancet 406(10512), 1625–1700. doi:10.1016/S0140-6736(25)01201-2
17. Deutsche Gesellschaft für Ernährung e.V. (2024) Gut essen und trinken – DGE stellt neue lebensmittelbezogene Ernährungsempfehlungen für Deutschland vor. https://www.dge.de/presse/meldungen/2024/gut-essen-und-trinken-dge-stellt-neue-lebensmittelbezogene-ernaehrungsempfehlungen-fuer-deutschland-vor/ (Přístup únor 2026)

Tato práce vznikla za podpory programu Cooperatio, výzkumná oblast „Zdravotnické vědy: Veřejné zdraví, Hygiena a epidemiologie, Pracovní lékařství (projekt č. 207031).