Laktózová intolerance

Jak se stravovat při laktózové intoleranci?

Jednou z příčin zdravotních obtíží při konzumaci mléka a mléčných výrobků může být laktózová intolerance. Obtíže se většinou projevují zvýšenou plynatostí, bolestmi břicha, případně i řidšími stolicemi po požití mléka nebo méně často i po konzumaci mléčných výrobků. Základní příčinou je nedostatečná tvorba enzymu laktáza v tenkém střevě. Tento enzym štěpí mléčný cukr (laktózu) na jednodušší cukry glukózu a galaktózu.
Laktózová intolerance (příp. laktózová nesnášenlivost, laktázová nedostatečnost, laktázová insuficience či deficience a hypolaktázie) je neschopnost organismu trávit a vstřebávat mléčný cukr.

Jsou popsány tři typy:

  • vrozená laktózová intolerance (alaktázie), která je vzácná,
  • primární typ laktózové intolerance (nedostatečnost laktázy, nonperzistence laktázy) související s postupným a geneticky naprogramovaným úbytkem enzymu laktáza v tenkém střevě,
  • sekundární typ laktózové intolerance, vznikajicí v důsledku poškození sliznice tenkého střeva, nebo v důsledku zrychlení pasáže trávicím traktem u některých nemocí (např. neléčené formy celiakie, Crohnovy choroby, při parazitárních nebo při některých jiných infekčních onemocněních trávicího traktu, po užívání některých léků, po chirugických výkonech na trávicím traktu, po chemoterapii či ozařování).

Přibližně 4 % (Dánsko) až 56 % (Itálie) evropské populace trpí poruchou vstřebávání laktózy. V naší populaci se uvádí, že laktózovou intolerancí trpí cca 10 % obyvatel. Ve většině případů se jedná o primární typ intolerance. V časném věku dítě pije bez obtíží mateřské mléko. Později se přirozeně sníží aktivita laktázy a tolerance mléka se snižuje. Tito lidé však často tolerují mléčné výrobky, kde je již méně mléčného cukru a snižují se tak nároky na jeho trávení.
.
Důležité je nezaměňovat laktózou intoleranci s alergií na bílkovinu kravského mléka, galaktosemií, averzí nebo s dalšími psychologickými důvody odmítání mléka. Rozdílné jsou nejen příčiny vzniku problémů, jejich výskyt v populaci, příznaky a jejich nástup, ale hlavně jejich řešení (Březková 2009; Čurda 2006).

K čemu v těle při laktózové intoleranci dochází? Jak se laktózová intolerance projevuje?

Jak již bylo řečeno mléčný cukr neboli laktóza je sloučenina složená ze dvou monosacharidů, glukózy a galaktózy. Ke správnému využití laktózy je zapotřebí enzym laktáza, označován také jako β-galaktozidáza, nacházející se v buňkách tenkého střeva.
Je-li v těle úplný nebo částečný nedostatek laktázy, příp. je-li aktivita enzymu snížena, nedochází k rozštěpení vazby mezi glukózou a galaktózou. Nerozštěpená laktóza putuje tenkým střevem, kde na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku navazuje vodu, tím se urychluje průchod tenkým střevem, což dále zhoršuje štěpení a vstřebávání laktózy. V tlustém střevě je laktóza přirozenou střevní mikroflórou fermentovaná na laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto chemické a fyzikální pochody se mohou projevovat bolestmi a kručením břicha, pocity tlaku, nadýmáním, průjmy, ale i zácpou, nevolností až zvracením a dalšími potížemi, jako jsou bolesti hlavy, ztráta koncentrace nebo špatná krátkodobá paměť (Březková 2009; Čurda 2006; EFSA 2010).
Intolerance laktózy nepředstavuje velké zdravotní riziko, spíše svými projevy postižené jedince obtěžuje. Příznaky a jejich míra závisí na množství a aktivitě enzymu, různorodosti mikroflóry tlustého střeva, na celkové konzumaci laktózy a střevní pasáži. Příznaky i citlivost jednotlivých lidí je velmi rozmanitá, stejně jako nástup příznaků laktózové intolerance, od 30 do 120 minut (Březková 2009; Čurda 2006).

Kde je laktóza obsažena?

Laktóza se přirozeně vyskytuje v mléce savců. V důsledku působení mléčných bakterií v zakysaných (fermentovaných) mléčných výrobcích dochází ke snížení laktózy o 20 až 30 %. Nicméně je-li do jogurtů pro zvýšení sušiny dodatečně přidáno sušené nebo zahuštěné odstředěné mléko, obsah laktózy se tak může naopak zvýšit. Při výrobě sýrů dochází k přesunu 96–98 % laktózy do syrovátky, zbývající laktóza je odbouraná fermentací. Obsah laktózy v sýrech je tedy téměř nulový. Dále se laktóza může vyskytovat v sušenkách, bonbónech, čokoládách, masných výrobcích, ve sladkém i slaném pečivu, chipsech, kukuřičných lupíncích, instantních výrobcích, v lécích nebo ve výrobcích sloužících k hubnutí. Obsah laktózy, mléka, sušeného mléka, sušené syrovátky nebo tvarohu je vždy uveden na etiketě potraviny (Březková 2009; Čurda 2006).

Tab.1. Obsah laktózy v mléku a mléčných výrobcích (Březková 2009)
lakt-intolerance

Jak se správně stravovat? Na co si dát pozor?

Běžně se stává, že si lidé, mající zažívací potíže po konzumaci mléka, sami a často nesprávně stanoví laktózovou intoleranci a ze stravy začnou vylučovat mléko a mléčné výrobky. Intolerance laktózy bývá vnímaná subjektivně, může se také uplatňovat řada psychologických faktorů. Zhodnocení nespecifických zažívacích potíží je pro správnou diagnostiku laktózové intolerance potřeba doplnit o speciální testy na aktivitu laktázy. I v případě diagnózy laktózové intolerance není nutné se mléčným výrobkům vyhýbat. Jsou totiž zdrojem dobře využitelného vápníku a dalších látek působích nejen v prevenci osteoporózy, jako vitamin D, A, vitaminy skupiny B, fosfor, hořčík a zinek, dále kvalitních a dobře stravitelných bílkovin a probiotických bakterií (Březková 2009; Čurda 2006; Dostálová 2014).
Podle referenčních dávek DACH, kterými se řídí i Česká republika, je denní doporučený přívod vápníku pro dospělého člověka stanoven na 1 000 mg. Vápník se vyskytuje prakticky ve všech potravinách. V některých je obsažen ve větším množství, z jiných je zase lépe využitelný. Dobrým zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, dále sardinky s kostmi, košťálová zelenina (též brukvovitá: hlávkové zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, brokolice, kedluben, pekingské zelí), dále tuřín a řeřicha, skořápkové ovoce (zejména mandle), semena (zejména mák a sezam) a luštěniny (zejména fazole) (Březková 2009; DACH 2011; Pokorná et al. 2008).
Doporučený přívod vápníku je možné názorně demonstrovat pomocí potravinové pyramidy, kde se doporučuje konzumace 2 až 3 porcí mléka a mléčných výrobků denně. Jednou porcí se rozumí 250 ml mléka, 200 g zakysaného mléčného výrobku či 55 g sýru (Potravinářská komora ČR 2012).
Pro správné vstřebání vápníku je důležitý vitamin D, který získáváme především působením slunečního záření při expozici již pouhé čtvrtiny těla po dobu 10 až 20 minut, v menším množství pak z živočišných produktů, zejména z ryb (Pokorná et al. 2008; Stránský 2014).

Jak je možné postupovat?

  • dočasně vyloučit zdroje laktózy pro zmírnění zažívacích potíží, a poté postupné znovuzavést laktózu a stanovit individuální prahové dávky (dle EFSA laktózově intolerantní dobře snáší cca 10 g laktózy v jedné porci),
  • je vhodné rozdělit mléko a mléčné výrobky do více menších dávek během dne,
  • vybírat potraviny s nižším obsahem laktózy v relativním, i v absolutním množství (viz Tab.1.; zakysané mléčné výrobky a sýry jsou obvykle konzumované v menším množství než mléko, jejich další výhodou je i nižší obsah laktózy ve 100 g),
  • zpomalit průchod mléčných výrobků trávicím traktem pro dosažení co možná nejefektivnějšího rozštěpení laktózy (nekonzumovat mléko a mléčné výrobky nalačno, konzumovat je společně s jinými potravinami, rozlišovat mléčné výrobky podle konzistence – např. mléko vs sýry a zakysané mléčné výrobky),
  • čokoládové mléko bývá lépe tolerováno než neochucené mléko,
  • užívat mléčné výrobky, do kterých jsou průmyslově aplikovány enzymy s laktázovou aktivitou, či použití enzymových preparátů doma (tzv. delaktózované produkty, tedy bez laktózy nebo se sníženým obsahem laktózy označované jako „lactose-free“, či „low lactose“, např. od značky Minus L, nebo finské firmy Valio),
  • užívání laktázových kapek, tablet či kapslí s každým jídlem (Laktazan, Laktanon),
  • užívání probiotik, event. spolu s prebiotiky, či konzumovat zakysané mléčné výrobky s probiotickou kulturou (výhodami jsou: prodloužení průchodu potraviny a tráveniny trávicím traktem, schopnost probiotik štěpit laktózu již v mléčném výrobku a také ve střevě, obnovení přirozené střevní mikroflóry ve prospěch laktobacilů, enterokoků a stafylokoků, jež snižují projevy laktózové intolerance a zlepšují adaptaci na malé množství laktózy) (Březková 2009; Čurda 2006; EFSA 2010).

Použité zdroje:

1. BŘEZKOVÁ, V. Laktózová intolerance versus laktózová tolerance. 1. vyd. Brno: bakalářská práce, 2009, 58 s.
2. ČURDA, L. Mléčné výrobky a intolerance laktózy. Potravinářská revue, 2006, roč. 4, s. 19-22.
3. DACH. Referenční hodnoty pro příjem živin. 1. vyd. Praha: Výživaservis s. r. o. 2011,
192 s. ISBN 978-80-254-6987-3.
4. DOSTÁLOVÁ, J. Mléko ničím nenahradíš. Výživa a potraviny, 2014, roč. 69, č. 1, s. 1.
5. EFSA. Scientific Opinion on lactose thresholds in lactose intolerance and galactosaemia. EFSA Journal, 2010, roč. 8, č. 9, s. 1-29.
6. POKORNÁ, J. – BŘEZKOVÁ, V. – PRUŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení.
1. vyd. Brno: Era group spol. s r. o., 2008, 132 s. ISBN 978-80-7366-136-6.
7. POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR. Potravinová pyramida. 2012 [cit. 16. února 2014]. Dostupné na www: http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida.html
8. STRÁNSKÝ, M. Nové refenční hodnoty DACH pro příjem živin. Výživa a potraviny, 2014, roč. 69, č. 1, s. 3-4.

T.V. + P.T.