Vybrané články

K 60. výročí Společnosti pro výživu (SPV)

2006/1

Prof. Ing. Jan Pokorný, DrSc.
předseda Společnosti pro výživu, Praha

 

Založení a počátky (léta 1945-1947)

V této vzpomínce bych se chtěl zaměřit hlavně na počáteční léta, o nichž toho většinou víme velmi málo. Inciativa k založení Společnosti pro racionální výživu (SRV) vyšla od tehdejšího ministra výživy Václava Majera, který SRV podporoval po celou dobu svého nedlouhého působení (emigroval po únoru 1948). Předsedou přípravného výboru se stal Ing. Adolf Kříž, který svolal na 14. 12. 1945 ustavující shromáždění. Zahájil je osobně ministr Majer. Předsedou byl zvolen Ing. Kříž (1897-1975), který byl mlynářem v Berouně a pocházel ze staré mlynářské rodiny. Vystudoval strojní inženýrství a zabýval se vývojem nových technologických procesů. Po osvobození byl krátce také předsedou národního výboru v Berouně. Jednatelem SRV se stal Ing. J. Brandejs, vrchní odborný rada ministerstva výživy. Kromě toho bylo zvolena dvacetičlenné předsednictvo. Členský příspěvek byl stanoven na 50 Kč, po měnové reformě 10 Kč. Ministr Majer zřejmě považoval SRV za svou prodlouženou ruku a podle toho byly navrženy i jednotlivé odbory (výživy; potravinářského a výživového výzkumnictví; potravinářského průmyslu; zásobování a obchodu; společného stravování; domácího hospodaření; sociologie výživy; propagační a publikačni).

Již od začátku dalšího roku (1946) začal jako měsíčník vycházet časopis Výživa lidu o celkovém rozsahu odpovídajícím našemu dnešnímu dvouměsíčníku. Redigoval jej Ing. Brandejs s Marií Úlehlovou-Tilschovou. Do prvého ročníku přispěl ministr Majer šesti články. Celkem v tomto ročníku vyšlo 123 článků a mnoho krátkých zpráv. Velká část se týkala výživové situace v cizině, dále byly zastoupeny zprávy z výzkumných ústavů, potravinářského průmyslu a společného stravování. Časopis i dnes působí svěžím dojmem a tehdy představoval jistě důležitý zdroj informací. Během dvou let stoupl náklad na 5000 výtisků, tedy o něco méně, než je dnešní náklad.

Po stabilizaci legislativy byla v roce 1947 svolána valná hromada SRV, na které byly přijaty stanovy a bylo zvoleno 32 členů výboru. Přibyli místopředsedové: Ing. J. Brandejs, Dr. J. Hartman, MUDr. V KGhn a poslankyně J. Žáčková-Batková; jednatelem se stal JUDr. B. Stuchlý. SRV tehdy měla 509 členů, tedy zhruba tolik, kolik má nyní. SRV měla stanoveno jako náplň shromažcfovat, zkoumat, vykládat a šířit zprávy a názory o výživě a potravinách a podporovat výzkum v tomto oboru. Hlavními prostředky k dosažení tohoto cíle měly být schůze, přednášky, exkurse, vydávání časopisu a odborné literatury. Pěstovat se měly styky se zahraničními institucemi. Tato usnesení platí v principu i dnes.

Období od roku 1948 do roku 1989

Další etapa vývoje SRV začala Únorovým převratem v roce 1948. Již na 16. 4. svolal revoluční akční výbor valnou hromadu, na níž byl zvolen předsedou doc. (později prof.) Josef Mašek. Ing. Kříž byl odsunut na místopředsedu a pak zcela odstraněn, také Ing. Brandejs dále nepokračoval. Dalšími místopředsedy SRV se stali prof. MUDr. V. Hons, poslankyně Hodinová-Spurná a prof. Mucha. Pokladníkem se stal Dr. Stuchlý a jednatelem Ing. (později prof.) Gustav Janíček. Vydávání Výživy lidu řídil prof. Hons s M. Úlehlovou-Tilschovou.

Nástup prof. Maška neznamenal jen politický obrat, ale také ústup od potravinářské orientace. Posi1it se měl význam výzkumu výživy, dietologie a společného stravování, u něhož se zdůrazňovala spolupráce s odbory. Nová ministryně výživy Ing. Jankovcová již tolik SRV nepodporovala, ale prof. Mašek se opíral spíše o své politické postavení a spoléhal na své organizační schopnosti. Státní dotace zůstala zachována.

Náplň činnosti SRV spočívala v pořádání několikadenních sjezdů nebojednodenních (později několikadenních) tématických konferencí, z nichž se vydávaly sborníky s plnými texty referátů. Týdny správné výživy sloužily k propagaci racionální výživy mezi nejširší veřejností. Kromě Who se každoročně pořádalo několik půldenních monotématických seminářů. Působnost SRV se rozšířila i na Slovensko, ale tam se brzy vytvořila samostatná organizace s vlastními sjezdy, i když úzká spolupráce obou organizací zůstala. Brzy se začaly každoročně konat konference dietetiků. Důležitý byl příchod tajemníka Františka Rabocha, ktery“ se pro svou mimořádnou aktivitu a vynikající organizační schopnosti stal duší SRV.

Časopis Výživa lidu vedl prof. Hons s M. Úlehlovou-Tilschovou. Po jeho odchodu vedla sama časopis do roku 1975 a pak F Raboch. Po jeho odchodu do důchodu v roce 1979 (zemřel v roce 1984) převzal vydávání časopisu Ing. Starnovský a předsedou redakčního kruhu se stal Dr. Hejda. Od roku 1956 začala vycházet pravidelná příloha Výživa v rodině, zaměřená hlavně na receptury. V roce 1988 vyšel rozsáhlý Receptář správné výživy, který měl velký úspěch.

V roce 1980 ze zdravotních důvodů prof. Mašek odstoupil a byl zvolen četným předsedou SRV. Novým předsedou se stal MUDr. Stanislav Hejda, CSc. Jako místopředseda působil doc. Doberský a po něm plukovník Ing. Jaromír Neumann.

Období po roce 1989

O polistopadovém vývoji se zmíním jen stručně, protože je většině čtenářů znám. V roce 1990 byl na 29. sjezdu zvolen nový výbor v čele s doc. (později prof.) MUDr. Jiřím Jodlem jako předsedou. Místopředsedou se stal prof. Jan Pokorný, DrSc. a Ing. J. Bérová, CSc.; ediční činností byl pověřen prof. MUDr. Ratmír Rath, DrSc. Jako tajemník pokračoval JUDr. Jan Šusta. Dalšími členy předsednictva se stali Ing. J. Blattná, CSc., MUDr. Kleinwáchterová, Ing. C. Perlín, CSc., MUDr. J. Ševčík, Ing. E. Šulcová a Ing. Vígner. Revizní komisi vedla Ing. L. Mazancová. Prof. Jodl řídil SRV ve velmi složité situaci, protože byl nucen čelit útokům představitelů různých alternativních směrů výživy. Název SRV byl proto změněn na Společnost pro výživu (SPV), aby její náplň zahrnovala i další směry výživy. Za vedení prof. Ratha se časopis přejmenoval na „Výživa“ a později, již za vedení Ing. Perlína, na „Výživa a potraviny“ a příloha se změnila na Kuchařské předpisy. Vzhledem k většímu důrazu na školní stravování byl do časopisu vřazen jako příloha dříve samostaný Zpravodal pro školní stravování.

Ve volbách v roce 1994 již prof. Jodl nekandidoval na předsedu (zemřel v roce 1997) a předsedou byl zvolen prof. Ing. Jan Pokorný, DrSc. Jako 1. místopředseda byl zvolen Dr. Hejda, ktery“ však záhy náhle skonal, a po něm nastoupil MUDr. B. Turek, CSc. Přibyl prof. Ing. I. Ingr, DrSc. jako další místopředseda, doc. Ing. J. Dostálová, CSc. jako členka; po Ing. Mazancové nastoupil MVDr. P Otoupal, CSc. jako předseda revizní komise. Jinak s malými změnami zůstává tehdy zvolený výbor ve svých funkcích. Kromě pokračování v dosavadním programu byly rozšířeny styky se zahraničními národními i mezinárodními organizacemi ve výživě.

Závěry

Jak je z uvedeného přehledu patrno, zůstává hlavní směr SPV a formy její práce po celou dobu trvání podobné, ale bude zapotřebí konkrétní program stále přizpůsobovat měnícím se poměrům, práci rozšiřovat a prohlubovat, více se obracet na nejširší veřejnost. Do dalších let jistě všichni přejeme SPV mnoho úspěchů.