Komentář k výsledkům dTESTu hodnotící výrobky pokračující kojenecké výživy

Dobrý den,

prosím můžete se mi vyjádřit k výsledkům Dtestu na umělá mléka? Co to vlastně zkoumali a jaký je váš odborný názor na výsledky testu?
Děkuji.

S pozdravem,
Ema Nová

Časopis dTEST zveřejnil v říjnu 2017 výsledky testu hodnotící výrobky pokračující kojenecké výživy. Jedním z parametrů byl obsah procesního kontaminantu monochlorpropandiolu (MCPD). Hodnocení vyvolalo řadu dotazů ze strany spotřebitelů, zda používání výrobků neohrožuje zdraví batolat. Prezentace a zpracování výsledků tomu do jisté míry nahrávaly. Některé nastavené parametry hodnocení jsou zavádějící.
U těžkých kovů, které byly v testu rovněž sledovány, je stanovena maximální hladina ve výrobku a všechny produkty zařazené do testu vyhověly legislativním požadavkům, přesto mají diferenciované hodnocení podle skutečného obsahu olova. Stupňované hodnocení u kontaminantů postrádá logiku. Výrobek buď splňuje limit, nebo ne. Je-li obsah kontaminantů podlimitní, jsou všechny výrobky srovnatelné. Navíc je rovněž otázkou, jak se budou měnit hodnoty jejich obsahu v jednotlivých výrobních šaržích. Při opakování testu mohou výsledky dopadnout jinak. Pro spotřebitele je podstatnou informací, že obsah olova splnil legislativní požadavky. Odstupňované hodnocení má význam sledovat v případech, kde různé hodnoty nezávislé proměnné v určitém intervalu vypovídají o rozdílné kvalitě výrobku, což není případ obsahu kontaminantů pod limitní hodnotou.
Pro obsah MCPD ve výrobcích pokračující kojenecké výživy legislativní limit není stanoven. Výrobky byly hodnoceny ve vztahu k tolerovatelnému dennímu příjmu (Tolerable Daily Intake – TDI), který pro 3-MCPD publikoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v květnu roku 2016 (0,8 µg/kg tělesné hmotnosti/den). Dva výrobky údajně v testu propadly, protože celkové konzumované množství MCPD překročilo tolerované množství po přepočtu na tělesnou hmotnost 9 kg dítěte při uvažované denní dávce výrobku dle návodu na obale. Na jiném místě v doprovodném textu k výsledkům testu je však správně vysvětleno, že hodnota TDI není limitem, ale představuje množství, které lze konzumovat denně po celý život, aniž by se dostavily negativní účinky na zdraví. Tato hodnota je 100 krát nižší než parametr NOAEL (No Observed Adverse Effect Level), při kterém stále nejsou zaznamenány negativní účinky na zdraví. Pokud si čtenář tyto dvě části textu nespojí, může nabýt dojmu, že u dvou výrobků byla naměřena nebezpečná hladina obsahu MCPD. Rakovinotvorné účinky této látky byly zjištěny u ještě vyšších koncentrací než NOAEL. Časopis dTEST rovněž opomíjí skutečnost, že jiná významná autorita JECFA (expertní komise při Organizaci pro výživu a zemědělství OSN a Světové zdravotnické organizace – FAO/WHO) dospěla koncem roku 2016 stejnou metodologií k 5 krát vyšší hodnotě tolerovaného denního příjmu pro 3-MCPD (4 µg/kg tělesné hmotnosti/den). V současné době probíhá přezkoumávání těchto dvou hodnot TDI. Pokud by byla vzata v úvahu hodnota TDI FAO/WHO, žádný z výrobků by „nepropadl“, nemluvě o tom, že s hodnotou TDI nelze pracovat jako s legislativním limitem.
V této souvislosti můžeme na vysvětlení použít analogii. EFSA v jiné analýze rizik v červenci 2017 stanovil hladinu akceptovatelného denního příjmu (Acceptable Daily Intake – ADI) pro volnou kyselinu glutamovou na 30 mg/kg tělesné hmotnosti. ADI má stejný význam jako TDI s tím rozdílem, že se používá pro přídatné látky, zatímco TDI pro kontaminanty. Toto množství může být konzumováno pravidelně tj. denně, aniž by se projevily nežádoucí účinky v důsledku dlouhodobé konzumace. Mateřské mléko obsahuje volnou kyselinu glutamovou v množství 22 mg/100 g, což je přibližně desetkrát více, než je přítomno v kravském mléku. Kojenec ve věku 3 dnů o hmotnosti 3 kg vypije přibližně 480 g, podobně měsíc starý kojenec o hmotnosti 3,8 g vypije 600 g mateřského mléka. Příjem volné kyseliny glutamové v přepočtu na tělesnou hmotnost a den je krátce po narození dítěte vyšší než hodnota ADI stanovená EFSA. Veškeré mateřské mléko by při uplatnění podobné logiky jako v dTESTu popadlo, což je absurdní a nesmyslné.
Kontaminanty typu MCPD vznikají při zpracování olejů za vyšších teplot, na druhou stranu existuje řada možností, jak hladinu kontaminantů výrazně snížit. Vyšší obsah se často dává do souvislosti s palmovým olejem. Jak však vyplynulo z výsledků testu, většina výrobků obsahovala podle deklarace palmový olej a v některých byl obsah MCPD, jak uvádí dTEST, velmi nízký. Na druhou stranu byl vyšší obsah MCPD nalezen u jednoho z výrobků, který podle deklarace palmový olej neobsahoval. Technologie zpracování surovin se mohou výrazně lišit a výsledkem jsou různé obsahy MCPD v olejích. Dobrou zprávou, která opět nebyla v komentářích k testu zdůrazněna, je skutečnost, že pokud výrobci věnují problematice kontaminantů náležitou pozornost, lze jejich hladinu výrazně snížit. Často se rovněž zapomíná, že kontaminanty jako MCPD nevznikají jen v průmyslu. Mohou vznikat i při přípravě pokrmů při splnění 4 podmínek: vyšší teplota, přítomnost tuku, vody a zdroje chloru, což může být i běžná sůl.
Srovnávací testy různých výrobků jsou určitě přínosem, ne vždy však jsou kritéria postavena na racionálním základě a některé interpretace výsledků mohou působit zavádějícím dojmem.
 
doc. Ing. Jiří Brát, CSc.