Čestní členové

Ihned po úspěšném dokončení vysokoškolských studií v r. 1952 na VŠCHT v Praze (obor potravinářské technologie) nastoupila do Výzkumného ústavu potravinářského v Praze kde setrvala až do odchodu do důchodu v r. 1991. Pracovala v oddělení vitaminů, výsledkem bylo spoluautorství vynikající monografie Vitaminy Dr. Jiřího Frágnera jako editora. Pozornost věnovala především lipofilním vitaminům, takže brzy se logicky začala věnovat i zlepšování složení margarinů, fortifikaci potravin minerálními látkami, aditivním látkám a necukerným sladidlům. Oddělení vitaminů vedla 24 let.

Své bohaté znalosti z vitaminologie uplatnila čerstvá důchodkyně v letech 1991 až 1997 ve firmě Hoffmann La Roche a později (do r. 2008) v nadaci Nutrivit.

Ve Společnosti pro výživu působí od r. 1959 ,V podstatě od r. 1972 je trvalou členkou redakční rady časopisu Výživa a potraviny a Zpravodaje školního stravování, vícekrát byla zvolena do předsednictva Společnosti, nyní je členkou správní rady SPV a předsedá radě SPV pro Internet.

skrýt podrobnosti

Čestná členka Společnosti pro výživu, paní Felicitas Hlaváčková, je pozoruhodná nejen svým jménem, znamenající štěstí, ale i tím, že pro své okolí štěstím skutečně byla a je. Absolventka školy dietních sester po nabytí zkušenosti v nemocniční praxi se od r. 1967 věnovala výchově svých následovnic v Institutu dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků v Brně, kterému zůstala věrná až do svého odchodu do důchodu. Odborně vynikající, společensky jedinečná, lidsky chápající, příkladná pro spolupracovníky, dobrou náladou sršící, taková byla první dáma mezi dietními sestrami, a kdyby věk dovolil, svojí korunu by si jistě získala i mezi dnešními nutričními terapeuty, jak se její profese postupně vyvíjela až do dnešních dnů, také její zásluhou.

skrýt podrobnosti

Profesor Hrubý absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou Karlovy University v Praze a většinu svého života zde pracoval postupně jako asistent, docent a profesor. Vykonával též funkci proděkana lékařské fakulty. Má velkou zásluhu na vybudování nové budovy děkanátu a teoretických ústavů. Je považován za jednoho z velkých odborníků české hygieny výživy. Publikoval více než 100 odborných prací, je spoluautorem několika vědeckých monografií, ale též článků a příruček populárně vědeckých. Ve své vědecké práci se soustředil především na problematiku mikrobiologie v hygieně výživy a na studium mikroflory zažívacího traktu.

skrýt podrobnosti

Prof. Ingr se během své profesní kariéry vypracoval z potravinářského technologa až na předního vysokoškolského pedagoga pro oblast potravin živočišného původu. Po absolvování VŠCHT, obor konzervace potravin a technologie masa, pracoval v provozu masného průmyslu v Brně, poté přešel do VÚ veterinárního a od r. 1976 působil na MZLU, a to i ve funkcích prorektora a děkana agronomické fakulty.

Během svého působení na fakultě uměl velmi dobře skloubit pedagogickou činnost s vědeckým výzkumem a transferem vědy do praxe svými odbornými a vědeckými statěmi, ale i jako organizátor populárních seminářů v Brně, dnes označovaných jako „Ingrovy dny“, které jsou věnovány kvalitě potravin a potravinářských surovin, původně zaměřené na živočišné zdroje, dnes rozšířené i na kvalitu rostlinných produktů. Vydal 5 knižních monografií, 28 titulů skript, 315 vědeckých a odborných publikací (z toho 42 v zahraničních časopisech).

Prof. Ingr jako člen mnoha potravinářských společností aktivně působil i v naší Společnosti, naposled jako člen presidia a člen redakční rady našeho časopisu.

skrýt podrobnosti

Celý život upsal jižní Moravě a problematice zeleniny a ovoce. Po úspěšném dokončení vysokoškolských studií nastoupil na Zahradnickou fakultu university v Lednici , kde působil v létech 1952 – 1972 a opět 1990 – 1995. V létech 1972 – 1990 byl poslán do vyhnanství a pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zeleniny a speciálních plodin v Hurbanově – Sešiléši jako trest za jeho občanské postoje v době Pražského jara.I po jeho odchodu do důchodu byl stále velmi aktivní.
Vychoval pokračovatele své práce na universitách v Brně, Lednici a Nitře. Publikoval 25 knižních publikací, kromě toho velké množství článků v různých časopisech a také rád přednášel na různých konferencích a seminářích.

skrýt podrobnosti

Pavel Otoupal po určitých problémech jím nezaviněných ukončil v r. 1961 VŠV v Brně a v r. 1968 obhájil kandidátskou práci a byl mu udělen titul CSc. Svá studia si doplnil na LFH v Praze a pak nastoupil v r. 1976 do Vojenského ústavu hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v ÚVN v Praze, kde působil až odchodu do důchodu. Ve své práci se zaměřil na zdravotně nutriční stav vojáků a na otázky výživy a hygieny ve stravovacích zařízeních vojenských útvarů. Kromě toho přednášel na několika vysokých školách. V posledních létech se věnuje zejména systému HACCP.

Dr. Otoupal je členem SPV od r. 1976 a pracuje v redakční radě Zpravodaje školního stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny. Rád publikuje články z oblasti hygieny výživy a školního stravování. V posledních létech byl předsedou revizní komise SPV.

skrýt podrobnosti

Cibor Perlín ukončil v roce 1959 svá studia na VŠCHT a do r. 2010 působil na 9 pracovištích a po 10 let i ve funkci ředitele v ÚZPI. Dosud pracuje ve VÚPP, a to jako vedoucí oddělení technické politiky. Na všech pracovištích se především zabýval organizací vývojové a výzkumné práce a od r. 1995 pracuje jako pedagog na 3. LFUK Praha. V roce 1980 získal vědeckou hodnost kandidáta věd. Byl a stále je pilný a výsledky své práce zveřejňuje v přednáškách v ČSR i v zahraničí ( přes 100) a v publikacích ( téměř 200). Od r. 1990 je členem ČAZV, kde v létech 1990 – 2008 byl předsedou Odboru výživy obyvatelstva a jakosti potravin. Od r. 1990 je předsedou České potravinářské společnosti. V létech 1998 – 2008 pracoval ve vědecké radě Nadace Nutrivit, kterou založila fa. Roche ( Bazilej) a v 2008 ukončila.

V SPV je členem od roku 1972. V 80 létech byl členem revisní komise. V 90 létech člen výboru SPV a člen redakční rady časopisu „Výživa a potraviny“, kterou vede dosud. V současné době je členem Správní rady SPV.

skrýt podrobnosti

Rozloučili jsme se s prof. Pokorným, který nás opustil dne 12. 10. 2011. Vzpomínáme a děkujeme za jeho velkou záslužnou práci pro SPV, kterou vedl jako předseda po 13 let (1994 – 2007). Byl pokorný a skromný, ale i cílevědomý a vytrvalý. „Keep smiling“ byl jeho postoj.

Prof. Pokorný absolvoval Vysokou školu technickou v Brně (1952) a až na krátkou skoro dvouletou epizodu ve VÚ tukového průmyslu v Ústí nad Labem zasvětil celý svůj profesní život VŠCHT ; vědecká aspirantura (1956), docentská habilitace (1964), vědecká hodnost DrSc. (1974) a profesura (1986). Vykonával i funkci děkana FPBT VŠCHT (1990-94). Jeho doménou je potravinářská chemie, zejména chemie tuků, a senzorická analýza; v obou oblastech proslul i na mezinárodním kolbišti. Jeho odborné znalosti a zkušenosti byly mnohokrát oceněny členstvím v domácích i zahraničních vědeckých společnostech, řadou cen a vyznamenání a pamětních medailí, ale i žádostmi a pozváními k vědecké nebo hodnotitelské spolupráci.

Významná je jeho publikační činnost. Je autorem 3 samostatných monografií a 4 skript, kromě toho se podílí na dalších 25 monografiích jako spoluautor. Jeho jméno se objevuje na více než 500 vědeckých a odborných publikacích a na svém kontě má kolem 400 vystoupeních na konferencích a symposiích, z toho 120 vystoupení bylo v zahraničí.

Významný otisk své osobnosti zanechal ve Společnosti pro výživu, kterou po mnoho let vedl jako předseda a aktivně se zúčastňoval na mnohých konferencích a seminářích. Lze ho zařadit i mezi skupinu pilných přispěvatelů našeho časopisu.

skrýt podrobnosti

Doc. Jaroslav Prugar jako čerstvý absolvent VŠCHT v Praze nastoupil v r. 1952 do VÚ rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde také ukončil svoji profesní kariéru v r. 2008 monumentální monografií Kvalita rostlinných produktů jako editor celého díla. Věrnost jedinému pracovišti porušil pouze v letech 1980 – 1992, které strávil v bratislavském VÚ pôdoznalectva a výživy rastlín. Inu cherchez la femme. Svému výhradnímu tématu, kvalitě rostlinných produktů, zůstal věrný po celý život. Odborný růst byl lemován roky 1956 (CSc.) a 1983 (DrSc.). V r. 1967 přidal k vědeckým hodnostem pedagogický titul, docenta na ČZU. Tam působil v letech 1959 – 1969 a příležitostně i později.

Členem Společnosti pro výživu se Doc. Prugar stal v r. 1968. Do paměti členů Společnosti se zapsal mnohými články v časopise Výživa a potraviny, kde je stále členem redakční rady, na mnoha konferencích a seminářích, ale i v ostatních periodikách napříč zemědělskými a potravinářskými vědami.

skrýt podrobnosti

Doktor Reil vystudoval Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Jeho zájmem bylo zejména vnitřní lékařství a tak nastoupil do Krajské nemocnice s poliklinikou v Ostravě, kde pracoval až do odchodu do důchodu. Od roku 1955 pracoval též jako dietolog pro celý severomoravský kraj. Také se věnoval intensivně diabetologii a po 20 let vedl diabetologickou ordinaci na Krajské poliklinice v Ostravě. Od roku 1955 je členem Společnosti pro výživu, kdy absolvoval dlouhodobou stáž v Ústavu výživy lidu v Praze. Od roku 1960 působil jako spoluorganizátor Brněnských dietologických seminářů. A roce 1968 se stal členem Evropské společnosti pro studium diabetu. Publikoval desítky odborných prací a v roce 1978 byla jeho práce oceněna medailí J.Ev. Purkyně. Je členem České diabetologické společnosti J. Ev. Purkyně, kde po několik let pracoval v jejím výboru. Od roku 1985 pracoval v představenstvu Společnosti pro výživu.

skrýt podrobnosti

Absolvent Lékařské fakulty hygienické UK (nyní 3.LF UK) nastoupil ihned po skončení školy v r. 1961 na OHS v Teplicích. Střídavě působil na OHS a na KHS v Ústí nad Labem, respektive na Zdravotním ústavu Ústeckého kraje, kde odešel v r. 2007 z funkce ředitele do důchodu.

Celý svůj profesní život zasvětil hygieně výživy a hygieně dětí a mládeže. Angažoval se v prosazování prevence zdraví výživou, byl iniciátorem tvorby výpočetních programů pro hodnocení spotřeby potravin. Značnou část svého pracovního času věnoval edukaci osob, přicházejících do styku s výživou dětí a mládeže a se školním stravováním.

Ve Společnosti pro výživu působí od r. 1978. Dlouhá léta vedl severočeskou pobočku SPV, býval členem předsednictva SPV, nyní pracuje jako člen správní rady a vede odbornou skupinu pro hygienu a společné stravování. Dosud aktivně působí na seminářích SPV, je úspěšným organizátorem konference Výživa a zdraví v Teplicích.

skrýt podrobnosti

Prof. Šimek vystudoval v r. 1952 Lékařskou fakultu v Hradci Králové (tehdy ještě Vojenskou lékařskou akademii) a kromě krátkého působení vojenského lékaře po dobu necelého roku zasvětil celý svůj život prací na své Alma Mater. Postupně obhájil kandidátskou disertační práci (1957), habilitoval se jako docent (1967), obhájil doktorskou disertační práci (1973) a byl jmenován řádným profesorem (1982). Hlavním tématem jeho práce byla problematika fysiologie jater, zaměřená na jejich regenerační schopnost. Spolu s Dr. Sedláčkem získali mezinárodní ohlas na své výsledky publikací v renomovaném časopisu Nature, kde doložili jako jedni z prvních funkci tuku při regeneraci jater.

Prof. Šimek se neuzavíral do vědeckého prostředí své laboratoře, ale úzce spolupracoval s kolegy – kliniky. Díky své dlouholeté spolupráci s hematology se stal čestným členem Hepatologické společnosti, byl zván k dlouhodobějším mezinárodním stážím (USA, SSSR), ale také jako expert pomohl vybudovat teoretické lékařské ústavy Lékařské fakulty v Hanoi.

Jedním z okruhů jeho aktivního zájmu byla i lidská výživa. Členové Společnosti pro výživu se jej mohou pamatovat jako iniciativního předsedu východočeské pobočky SPV a jako pilného přispěvatele časopisu Výživa a potraviny.

skrýt podrobnosti

Inženýr Šmrha vystudoval Vysokou školu obchodní a sociální (1952), předchůdkyni dnešní VŠE, a vědeckou hodnost získal na fakultě automatizace a ekonomiky chemické výroby VŠCHT (1969). Celý svůj profesionální život věnoval problematice ekonomie výroby potravin a výživovým aspektům výroby a spotřeby potravin. Postupně jak jej dostihovaly reorganizace strávil téměř na jedné židli práci ve VÚ pro mechanizaci a ekonomiku potravinářského průmyslu, VÚ potravinářské technologie a Ústředním VÚ potravinářského průmyslu. Dalšími jeho zastávkami byl Institut pro racionalizaci výživy, Min. zemědělství a výživy, Středisko prognóz zemědělství a výživy aby svoji kariéru zakončil jako vedoucí oddělení programů výživy ve VÚEZVž v Praze.

Hlubokou brázdu vyoral v oblasti chemického složení potravin, kde vydal spolu s Dr. Krondlovou první české Tabulky složení a výživových hodnot potravin a věnoval se výživové prognostice. Patří mezi zakladatele oboru nutriční ekonomika. Byl obětavým funkcionářem naší Společnosti, členem redakční rady Výživy a také jejím pilných autorem. Byl autorem nebo spoluautorem 32 původních vědeckých prací, 43 výzkumných studií, 54 odborných publikací, 79 přednášek a 23 koncepčních prací pro státní orgány. O práci Společnosti se zajímal i po odchodu do důchodu. Teprve vážné onemocnění mu znemožnilo se na práci Společnosti dále aktivně podílet.
Ing. Šmrha zemřel 27.3.2011.

skrýt podrobnosti

Eva Šulcová po ukončení Vyšší školy výživy v r 1963 pracovala v kuchyni ÚVVL a později si své vzdělání doplnila vystudováním Vysoké školy ekonomické a pedagogickým studiem na Pedagogické fakultě. Od té doby se věnuje celoživotně školnímu stravování na různých úrovních. Svou aktivní činnost ukončila na ministerstvu školství v referátu školního stravování v r. 1991, ale této problematice zůstala i nadále věrná a věnuje se jí dále v rámci Společnosti pro výživu. Do Společnosti vstoupila už v roce 1959.

V současné době je členkou Správní rady SPV, členkou redakční rady Zpravodaje pro školní stravování a časopisu Výživa a potraviny. Organizovala a v současné době spoluorganizuje konference o školním stravování a také kurzy pro pracovníky školního stravování. Na poli školního stravování dosáhla naše republika velmi dobrou úroveň a to také její zásluhou. Uveřejnila a stále uveřejňuje z této oblasti zajímavé články.

skrýt podrobnosti

Doktor Turek začal své studium na Lékařské fakultě UK v Praze a v roce 1950 přestoupil na nově zřízenou Lékařskou fakultu hygienickou University Karlovy v Praze. Z celého oboru ho nejvíce zaujala hygiena výživy, které se věnoval celý život. Po skončení studia nastoupil na umístěnku do KHS v Plzni, kde začala jeho vědecká dráha. Zabýval se zejména problematikou cizorodých látek v potravinách a jejich interakcích v lidském organismu a soustředil se hlavně na dusičnany. Zabýval se též mykotoxiny, výživovými doplňky a také nemocemi hromadného výskytu a dalšími důležitými problémy. Výsledky svého bádání publikoval v české i zahraniční odborné literatuře. V roce 1984 přešel do Prahy do ústavu Centrum hygieny výživy, dříve i nyní Státního zdravotního ústavu. Je členem a také vedoucím Národního referenčního centra pro zátěž populace toxickými látkami z poživatin při SZÚ. Přednáší na Lékařské fakultě UK a na Vysoké škole chemické v Praze. Je členem Společnosti pro výživu, kde do letošního roku pracoval jako místopředseda. Dále je členem Rady ČAZV, členem Českého výboru pro spolupráci s FAO a dalších důležitých organizací.

skrýt podrobnosti

Paní Marie Voldánová se stala dietní sestrou na začátku 60.let v Praze, ale první zkušenosti získávala na umístěnku v nemocnici v Jindřichově Hradci. Poté to už ale byla jenom Praha , do r.1972 stále dietní sestra a pak celých 16 úspěšných let v v IHE ( nyní SZÚ). Kromě náročné pracovní činnosti do tohoto období patří 3 roky pravidelné rozhlasové relace o výživě (1983 –1985) a účast na projektech zaměřených na vrcholové sportovce a těžce pracující ve ztížených pracovních. podmínkách (horníci – cca 1974 – 1975), sloupky o výživě a kuchařské předpisy v časopisech a novinách, spolupráce s tukovým průmyslem (zkoušení nových výrobků), ale také komise výživové literatury v nakladatelství Avicenum.

Od r.1989 následuje jiná, ale neméně a vzájemně prospěšná etapa ve Společnosti pro výživu. Paní Voldánová, všem spolupracovníkům a známým ale lépe známá jako „Majka“, byla u všeho, co po revoluci znamenalo konsolidaci společnosti a následně početně navštěvované akce i stále úspěšnější časopis. Právě v něm uplatnila autorka a spoluautorka několika kuchařských knih své znalosti. dokázala ale být také zdatnou manažerkou i „jen“ administrativou a především vždy obětavým člověkem a kamarádem. Proto její „zákazníci“ z řad členů SPV ji přejí spokojená důchodcovská léta, ale oni sami to nebudou mít bez ní lehké.

skrýt podrobnosti