Úvodník Časopisu VaP 2010/1

Ing. Ctibor Perlín

V týdeníku Instinkt autorka Lucie Jánská informuje své čtenáře, že pokud se týká potravin, jsme popelnice Evropy. Píše, že v regálech supermarketů se čeští spo­třebitelé přehrabují shnilými rajčaty, aby si vybrali z těch jen poloshnilých, snídáme jogurty plné škrobu, barviv a „éček“ a místo masa se plníme namletou masokostní moučkou. Ve smetanovém mraženém krému není smetana, šunka obsahuje jen 40% masa. Kvalitní potraviny se k nám ani nevozí, protože by je nikdo nekoupil. V zahraničí je většina zboží v mnoha variantách.

Hlavním „zločincem“ na trhu potravin podle Jánské jsou obchodní řetězce, které tlačí ceny dolů na úkor nákladů výrobců potravin. Regulace jejich počínání je obtížná, možná i neřešitelná, navíc matou zákazníky tzv. privátními značkami, které jsou levné, ale většinou také na dolní mezi požadované kvality. V boji proti řetězcům je jedinou mocnou silou zákazník, a tomu se jaksi do boje moc nechce, protože preferuje nízké ceny více než kvalitu.

Tlak řetězců na ceny a na různé formy úhrad za registraci nebudu komentovat, jistě existují a řešení je jen otázkou našeho právního řádu a vymahatelnosti práva. V přirovnání našeho potravinového trhu k popelnici Evropy nesouvisí.

Možná, že by bylo namístě, aby si autorka prohlédla nějaký ten kritizovaný super­market osobně, i když to v článku předstírá. Pravidelně nakupuji a se shnilými rajčaty jsem se ještě nesetkal. Pokud pisatelka má se shnilými rajčaty trvalý kontakt, bylo by dobré na to upozornit dozorový orgán. Současně by se mohla porozhlédnout po jiných regálech, zda je tam dost zboží a zda je i v různé kvalitě. Při nakupování mně činí někdy potíže se v širokém sortimentu třeba těstovin vůbec vyznat a ne, že bych si nemohl vybrat. Samozřejmě čerstvé těstoviny al dente, které lze obdivovat v Itálii, na našich pultech nejsou, v čerstvé verzi možná ojediněle a rozhodně ne v marketech. Musely by se vyrábět u nás, protože jsou to velmi málo údržné potraviny, a také by o ně musel být zájem. Možná nějaká specializovaná prodejna je nabízí.

Úsměvná je historie „ošizení“ mraženého krému Magnum firmy Unilever. Zmrzliny a mražené krémy mohou být podle potravinové legislativy vodové, mléčné, smetano­vé, s rostlinných tukem, ovocné a sorbety. Liší se samozřejmě cenou. V mrazicích boxech najdete všechny druhy, snad s výjimkou sorbetu. Stačí si prohlédnout obal, tam je to ze zákona uvedeno. Takže ve smetanovém mraženém krému ta smetana je, v mraženém krému s rostlinným tukem není a je to poznat i na ceně.

U kuřat mnozí spotřebitelé dávají přednost kuřecím prsům nebo stehnům, a drů­bežářský závod jim rád vyhoví. Zbylé kostry může bud ručně pracně obírat, anebo z nich separovat maso strojním způsobem. Toto strojně oddělené maso se co do složení vyrovná kuřecímu masu. Má asi o 1% vyšší obsah vápníku, což je způsobe­no nepatrně vyšším obsahem kostních částic, chuťově nerozpoznatelných. Tento separát většinou končí v uzenářských drůbežích výrobcích. Náš časopis o tom vloni informoval. Masokostní moučka se používá pro potraviny jen v pamfletech neznalých pisálků.

Obchodní potravinové řetězce se chovají jako obchodníci. Vyhovují poptávce čes­kých spotřebitelů, vyhovují většinové populaci „lovců cen“ a nabízejí levné potraviny s odpovídající kvalitou. Samozřejmě nabízejí i dražší a kvalitnější potraviny, ale o ty je zatím menší zájem. V každém případě, vynecháme-li případy selhání člověka, jsou to vždy potraviny zdravotně nezávadné při rozumné dietě. Denně bůček s knedlíkem není rizikový jako bůček, ale jako monodieta se zvýšenou spotřebou energie a tuků a s ne­dostatečným přívodem biologicky aktivních látek. Tam nedávejme vinu řetězcům, ale spotřebitelům, nabourávajících svoje zdraví. Ale to by byl námět na jiný úvodník.

Takže, vážená paní redaktorko Jánská, přestaňte dezinformovat veřejnost, Váš článek je na pomezí šíření poplašné zprávy a příště onu virtuální popelnici raději použijte pro jiné účely. Nebuďte spolutvůrcem „blbé“ nálady.

Per