Jsou určeny druhy surovin, které se smějí používat pro výživu předškolních dětí?

Dobrý den,

zajímalo by mě, jestli někdo konkrétně určuje druhy surovin, které se smějí používat pro výživu předškolních dětí. Jestli vůbec někdo řeší, že tříleté dítě má limit soli na den 1/2 kávové lžičky. Dle mého soudu ne. Jak by bylo to totiž možné, že ve školkách se používají umělá dochucovadla!? Proč? To kuchařky neumí ochutit polévky a omáčky? Proč se vyhazují peníze za fosforeskující sirupy, umělá dochucovadla plná soli a chemie, pomazánková másla, proč raději místo toho nenakoupí tvarohy, Lučiny, Cottage? Přeci dělat „paštikovou“ pomazánku z paštiky a pomazánkového másla- to muselo dát opravdu hodně práce, než toto někdo vymyslel. Paštika patří do dětského jídelníčku? Proč mám platit za takové stravovací paskvily, když je moje dítě zvyklé na kvalitní zdravou stravu? Nehledě na to, že MŠ jsou přeplněny sladkostmi v podobě bonbonů. Tyto věci přeci do MŠ vůbec nepatří! Dále bych ráda věděla, jaké je určené přesné množství, nebo kolik mléčných dávek musí dostat děti v MŠ za den. Ve školce, kam chodí moje dcera, se lije mléko takřka všude. Do játrových knedlíčků, dokonce do hrachové kaše, do většiny polévek… Děti přeci nejsou telátka a stačí, když budou daleko kvalitnější kysané mléčné výrobky, než mléko z krabice, které neobsahuje ani tolik vitaminů a minerálů, navíc organismus zahleňuje.
Chtěla bych Vás poprosit o radu, kam se s tímto problémem můžu odvolat. Nechci na nikoho volat kontroly, chci jen, aby se konečně ti nahoře zamysleli a podívali se, čím se naše děti stravují. Že to rozhodně není v pořádku…

Děkuji Vám za odpověď!

Dobrý den,

 

stravování dětí v mateřských, základních i středních školách se řídí nutriční částí vyhlášky o školním stravování. Tato vyhláška vychází z doporučených výživových dávek a závazně určuje kolik gramů sledovaných potravin má dítě v průměru dostat za den. Sledované potraviny jsou maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, luštěniny, brambory, cukr, tuk, zelenina, ovoce, luštěniny.

 

Mimo tuto legislativně závaznou normu se v MŠ snaží sledovat i další specifika dětského stravování. Vaří se podle norem pro dětské stravování. Sleduje se tak např. množství soli, cukru, uzenin apod. V praxi to znamená, že by neměla být používána ochucovadla s obsahem glutamátu sodného, vhodné nejsou ani uzeniny, ani vámi zmiňovaná paštika. Všechny potraviny na trhu, včetně těch jmenovaných jsou však bezpečné a tudíž je nemůže nikdo zakázat. Každá vedoucí školní jídelny sestavuje jídelníček na základě svých odborných znalostí a zkušeností.

 

S přístupem, který popisujete, jsem se ještě ve své 12ti leté praxi, při které téměř denně chodím do školních jídelen nesetkala. A proto mě velmi překvapuje.

 

Bonbony do denního stravování dětí nepatří, avšak v tomto případě, který popisujete, není jejich podávání dětem součástí školního stravování nýbrž „pedagogického procesu“. Zřejmě jsou dětem podávány bonbony za odměnu apod. Neváhejte o tomto promluvit s vedením mateřské školy. Děti jsou dnes výrazně zatíženy množstvím konzumovaného cukru a není to vhodné.

 

Stejná je problematika nápojů, kterou zmiňujete. Na trhu jsou kvalitní nápoje, které je možné a vhodné do jídelníčku dětí zařazovat.

 

Denně je v MŠ podáváno dětem 2-2,5 mléčné porce. Toto množství vychází z doporučených dávek živin, což je odborný materiál vycházející z úrovně současného vědeckého poznání. Pokud má vaše dítě s mléčnými výrobky problém, pak doporučuji se domluvit s vedením MŠ, dnes se již nedoporučuje děti do mléčných výrobků nutit, vhodné je doložit potvrzením od lékaře o nesnášenlivosti popř. alergii.

 

Určitě doporučuji problematiku komplexně projednat s vedením MŠ a vedoucí školního stravování. Jistě bude přístup ze strany MŠ vstřícný. Pokud doma vaříte a navíc zdravě, pak je možné, že vaše dítě na rozdíl od jiných není zvyklé konzumovat např. uzeniny, pít sladké nápoje apod. Bohužel uvědomění všech rodičů není na takovéto úrovni, a proto se v kolektivních zařízeních setkáte s „kompromisem“, který však pro většinu dětí znamená mnohem zdravější stravu, než dostávají doma.

 

Mimo jmenované zákonné normy existují ještě doporučení v rámci metodického vedení školních jídelen, např. doporučená pestrost, která ještě blíže konkretizuje např. frekvenci zařazování určitých druhů mas, kombinaci pokrmů apod., tak aby jejich zdravotní benefit byl pro děti co největší. S těmito materiály pracují pracovníci hygienických stanic, neváhejte se proto na ně obrátit. Kontrolní orgán není jen orgán represivní, ale také orgán odborný, který může v mnohém pomoci a poradit.

 

S pozdravem Mgr. Miroslava Slavíková,
vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje