Existují nějaké normy na sodík?

Text: …zda existují nějaké normy na sodík, které musí vedoucí stravování při tvorbě jídelníčku pro děti splňovat…“

Vážená paní,

 

právní normou upravující výživové hodnoty podávané stravy je „naštěstí“ pouze vyhláška č. 107/2005 Sb., novelizována k 01. 02. 2015 normou číslo 17/2015 Sb., která stanoví možnost dietního stravování, nemění doporučené výživové dávky, které jsou stanoveny tzv. spotřebním košem tj. průměrnou spotřebou konkrétních komodit (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, cukr volný, tuky, ovoce, zeleninu, luštěniny a brambory) pro jednotlivé kategorie strávníků.

 

Spotřeba soli resp. sodíku není žádnou závaznou normou pro školní stravování stanovena, spotřeba tudíž není sledována. Před více jak rokem jsem si vyžádala informace ze školních jídelen mateřských a základních škol, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 6. Jednalo se však o sůl volnou, nikoliv vázanou např. v některých dochucovacích prostředcích či konvenienci. Výsledky nebyly uspokojivé, ve většině školních jídelen byla spotřeba soli příliš vysoká. Byla sledována pouze sůl volná v hodnotách „jak nakoupeno“ dle skladové evidence školní jídelny za období 10 měsíců školního roku.

 

Výsledná hodnota za období od září 2012 až červen 2013 činila v mateřských školách 2,96 g / na strávníka a den (rozpětí min. 0,90 g do max. 6,21 g) v rozsahu přesnídávka, oběd svačina pro děti a v rozsahu stravování oběd pro zaměstnance.

 

V základních školách činila průměrná hodnota za stejné období 3,67 g (v rozpětí min. 0,42 g do max. 6,8 g) pro kategorii stravovaných žáků a dospělých, podáván pouze oběd.

 

Průzkum byl sledován u příležitosti vyhlášeného programu WHO a výsledky byly prezentovány na semináři pořádaném Státním zdravotním ústavem v říjnu 2013. Rozhodně by mělo být věnováno více pozornosti její spotřebě, nabízí se analogie s cukrem, kdy osvětou se podařilo snížit jeho spotřebu.

 

Zpracovala: Petronila Gleichová