Vitamin K

Vitamin K má zásadní význam pro dobrou srážlivost krve a hraje významnou úlohu v kostním metabolismu. Vyskytuje se v několika formách. V přirozené formě se vyskytuje vitamin K1 (fylochinon) a vitamin K2 (menachinon). Synthetický je vitamin K3, který se v organismu člověka a některých zvířat může přeměnit na vitamin K2.

Vitamin K1 je přirozeně přítomen v rostlinách, vitamin K2 syntetizují bakterie v zažívacím ústrojí člověka a různých zvířat. Ve srovnání s vitaminem K1 má vitamin K2 účinnost přibližně 75%. Nejlepším zdrojem vitaminu K jsou zelené listnaté zeleniny, ve kterých se vitamin K1 syntetizuje. V kořenové zelenině je obsah vitaminu K nízký. Ze živočišných zdrojů je bohatý žloutek, maso hovězí, vepřové a kuřecí a nejbohatší jsou játra, ve kterých se také v organismu uchovává, a to po dobu 2 – 6 týdnů.

Nedostačující množství vitaminu K je v lidském mléce, takže je někdy zapotřebí kojencům podat vitamin K ve formě farmaceutického preparátu. Je to z toho důvodu, že do mléka matky přechází jen malá část z vitaminu přijatého v potravě. Naproti tomu mléko kravské mívá vyšší obsah vitaminu K, a to zejména při některém krmení.

Vitamin K hraje významnou roli především v procesu srážení krve. Krvácení se může projevovat především v novorozeneckém věku, dále u lidí s některými nemocemi trávicího traktu nebo při užívání některých léků. Jedná se zejména o léky, určené k prevenci nebo léčbě trombo-embolických komplikací. Mezi léky, které mohou snižovat příjem vitaminu K patří rovněž i některá antibiotika.

Druhou funkcí vitaminu K je účast na syntéze bílkoviny v kostní tkáni. Tyto bílkoviny ve vazbě s vápníkem podporují tvorbu kostní tkáně. Vitamin K1 také pomáhá omezovat vylučování vápníku z kostí, a proto hraje významnou úlohu v prevenci osteoporosy.

Vitamin K je citlivý na kyselé i alkalické prostředí, na světlo a oxidující látky, ale je poměrně stabilní vůči teplu a redukujícím látkám.

Na základě směrnice 2002/46 o doplňcích stravy vydala v červnu 2006 komise EU pro bezpečnost příjmu vitaminů a minerálních látek zprávu, že není riziko při konzumaci vysokých dávek vitaminu K u zdravého člověka a není třeba stanovit maximální hodnotu jeho příjmu.

(Bl.)