2010/4

PhDr. M. Nesrstová, FN Praha Motol

Jídlo patří mezi základní fyziologické potřeby kaž­dého z nás. Slouží k uchování existence jedince ve světě. Potřeba jídla nemá jen nutriční rozměr, ale její součástí jsou i psychologické a sociální aspekty. Mezi základní psychologicko-fyziologické potřeby patří vedle motivační složky, která aktivizuje a udržu­je chování směřující k uspokojení potřeby, také složka emocionální, která se projevuje na škále pocitů, a to libých -jako je nasycenost, spokojenost z dobrého jíd­la, což každý známe, k pocitům nelibým, jako ,je hlad, žízeň, odpor k určitému jídlu.

Psychologické aspekty se utvářejí během vývoje v každé osobnosti jedince. Z toho posléze vyplývají individuální vzorce jídelního chování. Vlivem probí­hajícího ekonomického a též technického vývoje spo­lečnosti se změnil životní styl obyvatelstva. Došlo ke změnám jídelních i pohybových zvyklostí. Dnes se nevaří tolik tradiční jídla, jí se více masa a masných výrobků, konzumuje se daleko více sladkostí, pije se hodně sladkých, chemicky ochucených nápojů. Převa­žuje sedavý způsob života. Rodiny tráví hodně času u televize, mladí zejména u počítačů, i na krátké vzdálenosti se jezdí auty. Tento životní styl vede k vzestupu hmotnosti, tedy k nadváze až obezitě, a to jak u dětí, tak i dospělých. Na druhé straně však vidíme trend, že spokojený a úspěšný může být jen štíhlý jedinec. To zase vede k nárůstu, zejména u dospívajících jedinců k poruchám příjmu potravy, a to mentální anorexii, bulimii a záchvatovitému přejídání. Oba tyto extrémy ohrožují kvalitu života.

Specifika vývojových období u dětí ve vztahu k výživě

V období předškolního věku, u dětí, které dochází do MŠ, se v praxi setkáváme s odmítáním některé­ho jídla, jako luštěnin, velké části zeleniny, ryb, často omáček s masem a podobně. Předkládaná jídla mají jinou chuť, než na jaké jsou děti zvyklé z domova, kdy rodiče dětem často nabízejí těstoviny s kečupem, uze­niny s rohlíkem, rychlé polotovary, sladkosti a sladké pití. I do ovocného čaje dávají matky větší množství cukru, sirupy. Již v tomto věku jsou některé děti vedeny rodinou i k vegetariánství.

V období raného školního věku, když děti nastoupí do školy, mohou mít řadu problémů v souvislosti s jídlem. Některé děti jí pomalu, je třeba je pobídnout, ale musíme být trpěliví. U dětí školního věku jsou často problémem snídaně. Rodiče naléhají na rychlost, tedy snídaně je narušena nervozitou, takže spousta dětí ráno nesnídá, maximálně se napije vody, nebo džusu, ale i coca-coly. Někdy mají na svačinu jen sladkost, žádné ovoce, málo pití. Tím dochází u dětí k únavě, bo­lestem hlavy, špatné koncentraci pozornosti při výuce.

Děti v období pubertálního a adolescentního věku často preferují jídla ze školních automatů, občerstvení typu fast-foods, zajímají se o vegetariánství, ovlivňuje je reklama a sdělovací prostředky.

Kasuistiky z praxe

Nedávno jsem měla v ambulanci 5-letého chlapce, který měl problém s vyprazdňováním stolice. Navštěvoval MŠ, zde jídlo nejedl. Měl k pití jen bylinné čaje, které matka pro přípravu přinesla v pytlíčku a současně dávala i sójový koláč. Maso jedl jen sojové, dále luštěniny a filé. Na oběd chodil domů, pokud někdy byl přítomen v době oběda, tak měl pšeničné těstoviny nebo výše jmenovaná jídla.

Matka je vegetariánka a svého syna, se kterým žije sama, též takto vede. Nedává mu ale ani všechnu zeleninu, protože rajčata jsou karcinogenní, jogurt smí jen ten, co udělá sama doma, protože ve všech mléčných produktech je spousta chemie. Nejí běžné ovoce, jen rozvařená oloupaná jablka ze zahrady. Dále jí pohanku, proso, čočku, fazole, sporadicky neloupanou rýži. Nikdy neměl brambory. Zcela vyjímečně bílek z vajec, a to jen od domácích slepic. Tedy ani ne všechny potraviny z BIO prodejny.

S matkou podrobně i za přítomnosti nutriční tera­peutky prohovořen jídelní a pitný režim. S chlapcem zahájena KBT (kognitivně behaviorální terapie) za­měřená na jeho problémy s vyprazdňováním. Doporučeno vedení záznamu o vyprazdňování a posilování úspěšných dnů.

Další z předškoláků byla 4,4-letá dívka. Navštěvuje také MŠ, je zde spokojená, ale zažila již mnohokrát výsměch od dětí, zejména chlapců stran nadávky. Váží 32,5 kg na 115 cm výšky, pas 69 cm, paže 23,5 cm. V sebeobsluze je již téměř samostatná. Matku upozor­nily pracovnice MŠ, že dívenka dětem často nestačí, zadýchává se, že by měla navštívit odbornou ambulanci pro děti s obezitou.

Rodiče jsou 2 roky rozvedeni, bydlí blízko sebe, dívenka často bývá u rodičů otce, kteří nedodržují přiměřený jídelní režim, jsou též silně obézní a neschvalují námi doporučené postupy. Matka má zájem o spolupráci, proto jsme na další setkání pozvali otce i s jeho rodiči. Jak to bude dál, ukáže čas.

Další dítě bylo raného školního věku, a to 8-letý chlapec. Navštěvuje na venkově Speciální školu (dříve Zvláštní), kde jsou 3 třídy dohromady. Chlapec nemá zvládnuté základní hygienické návyky - očistu konečníku po defekaci, má denně ušpiněné kalhotky, zapáchá. Neumí se vysmrkat - spolu jsme trénovali. Je třeba k němu přistupovat v klidu, pochvalou, povzbu­zením, což matka často nezvládá, křičí.

Chlapec si často vynucuje sladkosti, které když nemá, zcizuje dětem ve třídě. Matka mu je vždy koupí na úkor normálního jídla. V jídelně nejí polévku, zele­ninu, požaduje jen ovocnou šťávu, odmítá čaj. Má rád tučné salámy, ve škole odmítá jakoukoliv rybu. Večeři si dle otce vybírá sám, určí, co chce. V obchodě při nesplnění jeho přání se vzteká, a tak rodiče vše koupí. Jsou nedůslední. Jeho hmotnost je 56,4 kg na 138 cm výšky. K vyšetření chlapce doporučila škola přes obvodní dětskou lékařku.

Další chlapec raného školního věku je též 8-letý, je ve 2. třídě, učí se velmi dobře. Je jedináček starších rodičů, otec je původem z Argentiny, zde pracuje jako výtvarník a měl též v dětství problémy s příjmem potravy.

Do naší ambulance byl odeslán pro velmi omezený příjem stravy. Přijímá pouze Babydream z láhve (sa­vičkou), sní sušenky TUC, sýrové tyčinky, Bebe su­šenky dobré ráno a jogurt s kuličkami, vše z televizní reklamy. Nikdy neměl žádné ovoce, zeleninu, maso, přílohy. Neumí jíst příborem. Nenavštěvuje školní jí­delnu. Na dopolední svačinu má sušenky a vodu nebo sladkou šťávu z lahvičky s náústkem. Přitom jeho hmotnost je 23,5 kg na 121,5 cm výšky - tedy v prů­měru. S oběma rodiči prohovořeno výhledově začlenění mezi vrstevníky a tedy nutnost rozšířit jídelní možnosti.

Další dívka byla u dětského lékaře léčena s lehčí formou obezity ve věku 10,5 r., kdy během 6 měsíců přibrala na váze 8 kg. Změna nastala ve 4.třídě nástu­pem přísnější paní učitelky. Dívka měla obavy, aby se nezhoršila v učení, aby jí něco paní učitelka nevytý­kala před třídou, a tak začala jíst z nervozity více sladkostí až se dostala na váhu 58,5 kg při 153 cm výšky. Od dětí ve třídě i od starších sourozenců doma vnímala výsměch, dostala přezdívku „bumbrlíček". Za­čala omezovat příjem potravy, chtěla být štíhlejší jako její spolužačka „astenického habitu". Měla změněný pohled na své tělo, začala restrikce (omezení) příjmu potravy a nadměrně začala pít tekutiny 3- 5 litrů za den. Paní učitelka upozornila při tř-ídních schůzkách matku, že dívka ve škole nejí svačiny, dává je chlap­cům, též v jídelně z velké části svou porci rozděluje mezi děti.

Dětská lékařka zjistila hmotnost 44kg na 159cm na začátku 6. třídy a doporučila pravidelný stravovací režim. O 4 měsíce později váha stagnuje, doporučena hospitalizace pro dg. mentální anorexie. Rodina hospi­talizaci odmítá. Přichází k nám do ambulance ve věku 14,3 s váhou 42 kg na 160 cm výšky. Vnímá se tlustá, doma počítá kalorie, jí hodně jablka, pije vodu. Je výrazně aktivní, denně 2 hodiny běhá se psem, dochází na karate. Ve škole zažívá opět výsměch od spolužáků, má přezdívku „kostřička". Je neklidná, úzkostná, ztráta menstruace.

Přerušujeme docházku na karate, doporučeny jen krátké vycházky. Jídlo v malých porcích 6 x denně, pít 1,5 -2 litry za den. Nevážit se, nepočítat kalorie. Roz­hovor s oběma rodiči. Posléze docházela na pravidelnou psychoterapii. Za 4 měsíce navýšila hmotnost o 3,7 kg. V terapii stále sděluje obavy, že bude opět tlustá. Jsou to normální projevy u dívek s mentální anorexií. Za 1 rok ve věku 15,4 má hmotnost 50,4 kg na 160cm. Již neřeší co a kolik sní. Ve věku 16,1 váží 54,5 kg na 163 cm výšky. Je spokojená, na tělovém schématu se vidí jako normální dívka sportovního typu.

Další klient byl již adolescent studující v 1. ročníku Dopravní průmyslové školy. Přišel do obezitologické ambulance na doporučení obvodní lékařky pro obe­zitu.

Ve věku 16,2 r. váží 126,5 kg na 176 cm výšky. Učí se výborně, sděluje, že nemá rád hodinu tělesné výchovy, protože dříve zažíval při nezdaru - jako byl přeskok přes kozu, šplh výsměch od spolužáků i kritiku ze strany učitele.

Je málo aktivní, sporadicky jezdí 1- 2 x týdně na kole. Jinak se zabývá sběratelstvím známek, pohlednic. denně sleduje televizi 2-3 hodiny, počítač 2-4 hodiny. O víkendu je u počítače i 6 hodin. Jí rád sladká jídla, nesnídá, na svačinu do školy má 3 rohlíky se sýrem, 2 tatranky a sladkou minerálku. Oběd sní celý, často si přidává, zejména knedlíky. Odpoledne sní 2 jogurty a 2 housky, na večeři 10 knedlíků s omáčkou a masem. Má rád coca-colu, bonbóny, sušenky. Oba rodiče mají výraznou nadváhu, tedy je to životní styl celé rodiny. Chlapec se někdy v noci probudí a jde něco ,, malého“ sníst, například 3 rohlíky a balíček šunky, někdy ještě tatranku, zapije limonádou a jde spát.

S chlapcem i oběma rodiči prohovořen správný režim jídla. Jíst 5 x denně, sladkosti 1x týdně na „ hříšný den“, více ovoce a zeleniny, denně aktivní pohyb 4 km chůze, jízda na kole.

Co říci závěrem

Výživa jednoznačně přispívá k zdravému a harmo­nickému životu, a to jak psychickému, tak i fyzickému. Z praxe vím, že pokud se zdravý životní styl a výživové návyky rozvíjí již od útlého dětství, předchází se tak vývoji nevhodných zvyklostí a nesprávnému vztahu k jídlu. Neměli bychom však zapomínat, že každý jsme jiný nejen co do rodinného původu, vzhledu, ale i chuti k jídlu.

Vždy rodičům říkám: „ nepodceňujte naše rady a nabídnutá doporučení jen proto, že se vám zdají ba­nální. Například pravidelně snídat, jíst 5 x denně, více aktivního pohybu, vyrovnat příjem a výdej. Důležité je, ať má vaše dítě šťastné dětství. Vždyť život běží dál a s ním přicházejí nové příležitosti a úspěchy.