2010/03

Ing. Martin Kubík, SZPI  Praha

Abstrakt

Jsou uvedeny případy, kdy je povinná informace o množ­ství složek QUID podle vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způ­sobu označováni potravin a tabákových výrobků. Důvo­dem proč byl tento požadavek zapracován do legislativy, je zejména ochrana spotřebitele, jeho lepší orientace na trhu, zvláště s ohledem na porovnatelnost podobných vý­robků. Jak ukazují zkušenosti, výše uvedené požadavky nejsou vždy jednoznačně a správně chápány ze strany výrobců a dovozců. V článku je na několika praktických případech názorně vysvětleno, jak by měly být legislativní požadavky v této oblasti aplikovány.

Spotřebitel má při nákupu potraviny určitá očekávání ohledně její kvality a složení. Je jednoduché vizuálně po­soudit nezpracovanou potravinu, ale v případě balených potravin, obsahujících řadu složek, je nutné se spoleh­nout na informace uvedené na obalu. Při rozhodování mezi dvěma výrobky, které jsou nazvány shodně, například „rybí prsty“, spotřebitel tuší, že obsahují rybí maso, ale pouhý seznam složek by mu neumožnil rozlišit, které z nich obsahují 80% rybího masa a které pouze 15%. K tomuto účelu slouží tzv. „QUID“ deklarace, která zajiš­ťuje informaci o množství charakteristické složky a tím pomáhá spotřebiteli při rozhodování.

Zkratka „QUID“ - pochází z anglického „Quantita­tive Ingredients Declaration“, což lze do češtiny volně přeložit jako „údaj o množství složek“ popř. „deklarace množství složek“.

Požadavek deklarace množství složek je v rámci Ev­ropské unie povinný a je zakotven ve směrnici 2000/13/ ES. V ČR je tato směrnice zapracována do vyhlášky č. 113/2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabáko­vých výrobků.

Deklarace množství složky je povinná ve čtyřech případech:

1. Pokud je název složky nebo skupiny složek uveden v názvu výrobku.

Jako příklad pro jednu složku mohou posloužit ná­sledující výrobky: již výše uvedené rybí prsty, zmrazená jahodová dřeň, bramborový knedlík nebo borůvkový jo­gurt. Pro skupinu složek to může být například zelenino­vý koláč, ovocná zmrzlina nebo masová taštička (QUID deklarace se v těchto případech provede jen pro celko­vou zeleninu, ovoce resp. maso)

2. Pokud je složka nebo skupina složek zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky.

Tento případ se zdá na první pohled zřejmý, ale v pra­xi tomu tak není. Zdůraznění složky slovně znamená, že složka je zdůrazněna na obalu jinde, než v názvu výrob­ku např.: „vyrobeno z másla“ nebo „s kuřecím masem“. O grafické zdůraznění složky se jedná, pokud je název určité složky zvýrazněn barevně nebo jiným typem nebo velikostí písma. Další možností je také, pokud je pouze určitá složka nebo složky zdůrazněna obrazově. To platí i pro případ, kdy je na výrobku uveden obrázek krávy, aby byla zdůrazněna přítomnost másla nebo mléka.

3. Pokud si spotřebitel obvykle výrobek s touto složkou nebo skupinou složek spojuje.

Do této kategorie je možné zařadit například „Suri­mi“. Dnes už snad nikdo neočekává, že se jedná o krabí tyčinky, ale tyčinky obsahující rybí maso, rostlinný olej, škrob, a další složky a přídatné látky. Složka, jejíž množ­ství by mělo být deklarováno, je tedy rybí maso. Další velká skupina výrobků, která by z velké části náležela do této kategorie, jsou masné výrobky. Do nedávna byl požadavek označování množství masa u těchto výrobků zakotven v české vyhlášce pro maso a masné výrob­ky, ale v letošním roce tvůrci národních předpisů tento požadavek vypustili, neboť je již uveden ve všeobecné vyhlášce na označování. Na masné výrobky se může vztahovat také následující případ.

4. Pokud je složka nebo skupina složek základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrob­ků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled.

Tato podmínka je určena pro výrobky, jejichž složení je v některých členských státech regulováno a spotře­bitel zde očekává určitý podíl některé složky, aniž by se název této složky vyskytl v názvu výrobku nebo byl vyobrazen graficky. Příkladem těchto výrobků může být marcipán, majonéza nebo kečup, u kterých by měl být uveden podíl mandlí, vajec, respektive rajčat.

Jelikož legislativa, týkající se deklarace množství složky, je v České republice v platnosti od roku 2005, většina výrobců se jí snaží víceméně dodržovat. Když se ale podíváme po naší tržní síti, výsledek není vždy plně uspokojující. Důvodů může být hned několik. Jed­ná se o poměrně novou legislativu, která není tradiční, plně zažitá a v některých případech méně srozumitelná. Dalším důvodem může být záměr. Pokud má některý vý­robce ve výrobku nižší množství zdůrazněné složky než konkurence, pravděpodobně se tím nebude chlubit, i když je to jeho povinnost.

Následující příklady jsou ukázkou nedodržení platné legislativy, popřípadě jsou na její hraně a minimálně po­rušují tzv. dobré mravy. Jedná se o různé mléčné výrob­ky nazvané například jahodové, meruňkové a podobně. Spotřebitel by očekával, že se v údajích o složení dozví, kolik je ve výrobku jahod apod. Když si ale přečte údaje o složení, zjistí, kolik výrobek obsahuje jahodové složky (směsi obsahující převážně cukr, škrob, barviva a jen částečný podíl jahod), ale kolik je zde opravdu jahod se dozví jen někdy. Rozdíl v množství jahod a jahodové složky může být mnohdy markantní.

Podobný případ se týká plněných oliv, které jsou de­klarovány jako plněné ančovičkou, paprikou a podobně tzn. tato složka je zdůrazněna slovně, v názvu nebo i ob­razově. Některé tyto výrobky bývají ale plněny pouze ja­kousi pastou nebo gelem. Údaj o množství zdůrazněnésložky již samozřejmě uveden není. Spotřebitel se tak nedozví, že tyto výrobky obsahuji třeba i desetkrát méně zdůrazněné složky než konkurenční výrobky, které jsou samozřejmě dražší.

Poměrně novým fenoménem jsou potraviny, které na první pohled vypadají jako jednosložkové nebo jako téměř jednosložkové. Jedná se různé zmrazené nebo chlazené výrobky, do kterých byla zapracována voda, zejména z důvodu snížení ceny výrobku. Pokud je tento výrobek označen jako jednosložkový, jedná se spíš o falšování a s výrobcem by podle toho mělo být nakládáno. Pokud ale výrobce deklaruje, že potravina obsahuje více složek, mělo by být deklarováno množství základní složky. Konkrétně se jedná o zmrazené ryby, masa, křehčená masa, zmrazené ovocné dřeně a podobně.

Poslední skutečnost, na kterou je vhodné upozornit je zdůrazňování složek v názvu, slovně nebo obrazově u výrobků, které tuto složku vůbec neobsahují. Jedná se o tzv. výrobky s příchutí. Příkladem může být sirup Malina s vyobrazením malin na čelní straně etikety. Na tyto výrobky se povinná deklarace množství složky nevztahuje, neboť spotřebitel v tomto výrobku tuto složku „teoreticky“ vůbec neočekává. Otázkou je, kolik spotřebitelů si čte do detailů údaje o složení, kolik spotřebitelů se napálilo, když si kupovali výrobek ve spěchu a dali na první pohled nebo kolik spotřebitelů si naivně myslí, že tyto výrobky zdůrazněné složky opravdu obsahují.

Účelem tohoto článku bylo upozornit spotřebitele i odbornou veřejnost na jeden aspekt potravinové legislativy, který není všeobecně příliš známý i když je většinou výrobců dodržován. Dává spotřebiteli významný nástroj při výběru kvalitních potravin, pokud si dobře prohlédne obal.

Literatura

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy.

Vyhláška č.113/2005 Sb. o způsobu označování potra­vin a tabákových výrobků.

General guidelines for implementing the principle of Quantitative Ingredients Declaration (QUID) - Article 7 of Directive 79/112/EEC as amended by Directive 97/4/ EC. Dostupné z URL http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/resources/fl02_en.pdf

[cit. 28. 10. 2009].

Abstract

Quantitative Ingredients Declaration (QUID)

Quantitative Ingredients Declaration (QUID) requirement is integrated for selected cases into Czech national labeling decree No. 113/2005. This provision is fully harmonized with European Community law (Directive 2000/13/EC). In §9 of the Decree 113/2005 there is stated an obligation to label ingredient quantity in the vicinity of the name of the foodstuff or ingredient in three cases:

a) the ingredient or category of ingredients concerned appears in the name under which the foodstuff is sold or is usually associated with that name by the consumer

b) the ingredient or category of ingredients concerned is emphasised on the labelling in words, pictures or graphics

c) the ingredient or category of ingredients concerned is essential to characterize a foodstuff and to distinguish it from products with which it might be confused because of its name or appearance

The reasons why this requirement was implemented into legislation are predominantly consumer protection and better orientation in the market, particularly with regard to ability to compare similar products. As experience show, the requirements above mentioned are not always unambiguously and correctly understood by producers and importers. In the article there is on several practical examples illustratively explained, how the legislation requirements should apply.