2009/1

Ing. Daniela Winklerová, SZÚ - Praha

1. Situace v ČR a EU

Pod pojmem funkční potravina si obecně předsta­vujeme potravinu, která nějakým způsobem příznivě působí na lidský organismus. Doposud však v ČR ani v EU neexistuje žádný oficiální dokument, který by „funkční potravinu" definoval a uváděl pravidla a podmínky pro výrobu „funkční potraviny". Existuje však řada předpisů, které ačkoli přímo neuvádějí pojem „funkční potravina" s potravinami tohoto druhu úzce souvisejí. Jedná se zejména o před­pisy týkající se označování potravin, nebot každá „funkční potravina" obsahuje na obalu jedno nebo více zdravotních tvrzení, které informují spotřebitele o příznivých účincích potraviny nebo její složky na lidský organismus.

2. Historie vzniku funkčních potravin

O funkčních potravinách se začalo intenzívně dis­kutovat mezi nutričními experty na počátku 90. let, kdy organizace ILSI (International Life Science Institute) představila projekt známý pod zkratkou FUFOSE (Functional Food Science in Europe) Ev­ropské komisi (EC). Projekt byl započat v r. 1995 a trval cca 3 roky. Po tuto dobu asi 100 evropských expertů na výživu hodnotilo status funkčních potravin a zabývalo se vědeckým zdůvodněním používaných zdravotních tvrzení. V r. 1999 došlo pod vedením ILSI k uskutečnění diskuse předních evropských expertů ve výživě k funkčním potravinám. Výsledkem této diskuse bylo přijetí konsensu „Scientific Con­cepts of Functional Foods in Europe" jehož součástí bylo přijetí pracovní definice pro funkční potraviny. Hlavní body této pracovní definice jsou tyto:

a) Funkční potravina je svým charakterem běžnou potravinou, není to tableta, kapsle ani jiná forma doplňku stravy.

b) Průkaz příznivých účinků na lidské zdraví musí být založen na vědeckém základě.

c) Funkční potravina kromě své výživové hodnoty má příznivé účinky na lidské zdraví a/nebo snižuje riziko lidského onemocnění (kardiovaskulární choroby, choroby zažívacího traktu).

d) Funkční potraviny se konzumují jako součást běžné stravy.

3. Nejčastější druhy funkčních potravin

V praxi se jedná zejména o tyto druhy funkčních potravin

a) potraviny, kde jsou přidány složky, které mají příznivý vliv na lidské zdraví příkladem jsou probiotika a prebiotika v mléčných zakysaných výrobcích;

b) potraviny, kde jsou odstraněny složky, které mohou mít nepříznivý vliv na lidské zdraví příkladem jsou trans-mastné kyseliny ve ztužených tucích;

c) potraviny, ve kterých některé přirozeně se vysky­tující složky jsou chemicky modifikovány příkla­dem je hydrolýza bílkovin v kojenecké výživě ke snížení možné alergenity

d) potraviny, kde biologická dostupnost jedné nebo více složek je zvýšena.

4. Funkční potraviny a zdravotní tvrzení

Zdravotní tvrzení jsou uváděna na etiketách řady potravin. O to více je lze očekávat u potravin, které se řadí mezi „funkční potraviny". Donedávna pro používání zdravotních tvrzení na obalech výrobku, nebo při jejich prezentaci, neexistovala žádná pravidla. Výrobci mohli na obalu potraviny nebo v reklamě tvrdit v podstatě cokoli o obsahu významných látek v určité potravině, o vylepšení zdraví, nebo nálady spotřebitele po kon­zumaci určité potraviny, o nezbytnosti konzumace určité potraviny apod. Tím docházelo k určitému matení a klamání spotřebitele, a proto se EK rozhodla vydat nařízení, které bude používání zdravotních tvrzení re­gulovat. Toto nařízení vyšlo na konci roku 2006, jedná se o nařízení EP a Rady č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby u látek, které jsou před­mětem tvrzení, bylo skutečně vědecky prokázáno, že mají příznivý výživový nebo fyziologický účinek. Dalším cílem je zajistit srozumitelnost těchto tvrzení a ochránit spotřebitele před klamavými tvrzeními. V současné době jednotlivá tvrzení předložená členskými státy posuzuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Výsledkem bude seznam povolených tvrzení ve vztahu k určité živině. O každé nové tvrzení neu­vedené v seznamu bude muset výrobce nově žádat (EFSA) o schválení.

5. Funkční potraviny a nové potraviny

Výrobci funkčních potravin hledají stále nové a nové látky, které mají příznivý vliv na lidský organismus. Pro­tože se jedná o nové druhy látek, které nebyly dříve na území Evropského společenství běžně konzumovány jako složky potravin, bylo nezbytné používání takových­to nových látek regulovat. Evropská komise již v r. 1997 vydala nařízení č. 258/1997 o nových potravinách a o nových složkách potravin. Podle tohoto nařízení potraviny nebo jejich složky, které se ve významné míře na území EU nekonzumovaly před vydáním tohoto nařízení, tj. před 15. 5.1997, jsou považovány za nové potraviny, nebo nové složky potravin.

Z hlediska zdravotní nezávadnosti musí být tyto složky posouzeny nejprve EFSA a teprve po sou­hlasném rozhodnutí Evropské komise mohou být uváděny na trh. Tyto nové látky jsou však posuzo­vány pouze z hlediska bezpečného používání nikoli z hlediska kvality údajů o příznivých účincích na lidský organismus.

Příklady.

1. Rostlinné steroly, přidávané do margarinů, mléč­ných výrobků a dalších druhů potravin. Jedná se o funkční potraviny napomáhající snížení chole­sterolu v krvi.

2. Sladidlo isomaltulosa. Potraviny s tímto sladidlem jsou často označené jako „přátelské k zubům". Např. čokoláda s tímto sladidlem nesnižuje pH zubního plaku tak jako sacharosa.

3. Morinda Citrifolia-Noni Juice - jedna z prvních schválených nových potravin - na etiketě těchto výrobků se můžeme setkat s tvrzeními o téměř zázračných účincích šťávy- od detoxikace orga­nismu přes posílení imunity až po působení proti nádorovému bujení.

6. Závěr

O funkčních potravinách se často hovoří, disku­tující však mohou mít o tomto druhu potravin velmi rozdílné představy. Obvykle mají na mysli potraviny obohacené (fortifikované) vitaminy, minerálními a dalšími látkami, dále potraviny určené pro zvláštní výživu a někdy i doplňky stravy. Celá situace je komplikovanější ještě existencí tzv. nových složek potravin, kdy určení, zda se jedná skutečně o novou složku anebo složku již tradičně užívanou v některé zemi ES je poněkud složité.

Vývoj nových potravin se za poslední dobu zmno­honásobil a to nejenom obohacováním potravin novými složkami přispívající k vylepšení zdraví, ale i novými technologiemi výroby. Mezi nejvýznamnější nové technologie patří i výroba složek potravin nano­technologií. I takové potraviny můžeme bezesporu zařadit mezi funkční potraviny.

Pokud budeme vycházet z prezentací a reklam na potravinářské výrobky, lze konstatovat, že velká většina potravin se pro organismus jeví jako „zdravé" a tedy „funkční". A to dokonce i salámy, majonézy a cukrovin­ky. Doufejme, že v blízké budoucnosti bude nařízení týkající se regulace reklamy na potravinářské výrobky uvedeno do praxe a spotřebitelé již nebudou dále mystifikováni vzletnými slogany typu „zdravé salámy", majonéza - zdroj omega mastných kyselin apod.